Přínos ultrazvukové diagnostiky v managementu a sledování efektivity léčby

Ultrazvukové vyšetření vaginální sondou je jedním ze základních stagingových vyšetření gynekologických malignit. Pomocí vaginální sondy je možno se dostat velmi blízko k orgánům malé pánve, je tedy možno použít ultrazvukové sondy o vyšší frekvenci a docílit lepšího rozlišení obrazu. Dalším pokrokem pro diagnostiku gynekologických malignit se stalo dopplerovské mapování krevního průtoku. Novinkou, která teprve čeká na své zařazení do standardního vyšetřovacího algoritmu, je možnost 3D rekonstrukce zobrazené oblasti.
Úkolem vaginálního ultrazvuku v diagnostice ovariálních tumorů je především rozlišení benigních a maligních afekcí. Zatímco vyšetření v B–modu je poměrně senzitivní metodou pro diagnostiku karcinomu ovária, jeho specificita není ani při využití různých skórovacích systémů dostatečná. Lze ji však výrazně zvýšit využitím barevného doplerovského mapování vaskularizace vyšetřované léze. Naproti tomu možnosti analýzy průtokových indexů jednotlivých cév jsou limitované, dochází k značnému překrývání hodnot naměřených u benigních a maligních lézí.
Vyšetření vaginálním ultrazvukem je základní neinvazivní diagnostikou patologií endometria. Jako screening využíváme vaginální ultrazvuk při vyšetření rizikových pacientek (HRT, TMX, postmenopauzální krvácení). V rámci vyšetření již diagnostikovaného korporálního karcinomu spočívá jeho význam především v možnosti stanovení hloubky invaze nádoru. Údaje o hloubce invaze a histopatologickém gradingu jsou totiž rozhodující pro radikalitu následného chirurgického výkonu. Vyšetřující by se měl též vyjádřit k nálezu na ováriích, protože jejich postižení mestastázou či duplicitním ovariálním karcinomem je relativně časté. Zatímco u karcinomu ovária a endometria má využití vaginálního ultrazvuku své jasně definované místo, jeho role v diagnostice cervikálního karcinomu není zcela jasná. Snaha o identifikaci postižení parametrií nádorovým procesem pomocí ultrazvukového vyšetření nebyla příliš úspěšná. V současné době se však začíná u bulky Ib nádorů diskutovat vliv objemu tumoru na prognózu pacientky a tím i na léčebnou strategii. Zlatým standardem pro volumometrii nádorů čípku děložního je magnetická rezonance, avšak alespoň přibližná volumometrie pomocí 3D vaginálního ultrazvuku je i podle našich zkušeností dostupnější a levnější metodou.
Využití vaginálního ultrazvuku při dispenzarizaci pacientek má zásadní význam v případech, kdy odhalení lokální recidivy vede ke včasnému zahájení potenciálně kurativní terapie. Vzhledem k minimální zátěži pro pacientku jej pravidelně využíváme i u ostatních pacientek, mimo jiné i pro možnost diagnostiky komplikací po onkologické terapii.
Ultrazvukové vyšetření je nedílnou součástí vyšetřovacího algoritmu gynekologických malignit. Ambulatní gynekolog by měl být schopen rozlišit nálezy na nesuspektní a suspektní, a ty odeslat na specializované pracoviště, neboť diagnostika maligních tumorů patří do rukou zkušeného sonografisty obeznámeného s onkologickou problematikou a vybaveného kvalitním přístrojem.