Přínos PET vyšetření v diagnostice gynekologických malignit

Positronová emisní tomografie (PET) patří mezi funkční zobrazovací metody. Fyzikálním principem je rozpad nukleotidu doprovázený emisí pozitronu. Po setkání positronu, jako kladně nabité částice, s elektronem hmoty, dojde k anihilaci a jejich hmotnost je konvertována do energie gama záření. Místo vzniku anihilačního záření ve formě dvou fotonů lze detekovat a pomocí počítače vytvořit prostorový obraz distribuce zářiče v těle pacienta. V současných podmínkách je využíván především izotop fluoru zabudovaný do molekuly glukózy FDG (2- (18) - fluoro-2-deoxy-D-glukóza). Konzumpce značené glukózy nádorem pak umožňuje detekci maligní tkáně.

Metoda v současné době doznala značného využití především v onkologii i přes svou ekonomickou náročnost. Obecně lze využít PET v diferenciální diagnostice ložiskových lézí nejisté povahy, dále jako stagingové vyšetření před zamýšlenou operací rozšířené radikality, vysokého rizika nebo s důsledky významně snižujícími kvalitu života. Důležitou roli v poslední době sehrává ve stagingu lokoregionálně rozšířených nádorů s vysokým rizikem disseminace po skončeném standardním adjuvantním režimu i při sledování (follow up) pacienta po léčbě s vysokým rizikem relapsu nebo relapsem již v minulosti prodělaným.

PET představuje metodu volby i při patologických laboratorních hodnotách nádorových markerů s negativním nebo neurčitým nálezem ze základních zobrazovacích metod. Využíváme jí dále v monitoringu efektu léčby, především chemoterapie, zejména při existenci jiné léčebné alternativy nebo vysoké náročnosti léčby (ekonomické, toxické zátěži apod.) a v poslední době i jako metodu plánování radioterapie v kombinaci s CT (PET/CT).

V gynekologické onkologii je PET využívána především u cervikálního karcinomu a zhoubných nádorů vaječníků, ale principiálně lze využít PET u všech gynekologických malignit.

U cervikálního karcinomu má PET srovnatelnou senzitivitu u obou nejčastějších histologických typů (spinocelulární karcinom i adenokarcinom) bez ohledu na jeho exo nebo endocervikální lokalizaci. Senzitivita je dána prostorovým rozlišením metody, které se pohybuje na 4-5mm. To odpovídá u primárního tumoru stadiu Ia a výše. Z hlediska prognózy onemocnění je důležitá přesná informace o stavu lymfatických uzlin. I zde vykazuje PET vyšší senzitivitu i specifitu ve srovnání s konvenčními metodami jako CT a NMR. Problematickou zůstává detekce mikrometastáz s rozměrem pod hranicí rozlišovací schopnosti PET event. PET/CT. Důležitá je možnost sledování odezvy na léčbu prokazatelné jako pokles metabolické aktivity tumoru až její úplné vymizení do několika týdnů po ukončení terapie. Metoda je citlivá v detekci časných rekurencí i perzistujícího tumoru. Zde jsou konvenční vyšetřovací metody často limitovány v možnosti odlišení poradiačních a pooperačních stavů v nepřehledném terénu fibrózy, otoku a nekróz. Vysoká citlivost metody v detekci vzdálených metastáz umožňuje využití PET i ve stagingu disseminovaných procesů.

Ovariální karcinom je dalším z gynekologických zhoubných nádorů, u kterého lze s výhodou využít pozitronovou emisní tomografii. V předoperační diagnostice ovariálních tumorů nejasné biologické povahy může PET pomoci v diagnosticko - terapeutickém algoritmu, obtížné ale může být odlišení zánětlivého procesu od malignity, jakož i odlišení tumorů s nízkým maligním potenciálem od benigních lézí. Výrazně lepší výsledky přináší fuze obrazu s CT (PET/CT). PET lze využít i při podezření na recidivující karcinom ovaria při nejasném nálezu na CT nebo SONO, potencionálně i při elevaci sérového CA-125 při negativním klinickém nálezu a negativních výsledcích konvenčních vyšetřovacích metod.

Indikací jsou i nálezy suspektní z recidivy dle CT nepřístupné biopsii.

U karcinomu endometria je z prognostického hlediska důležitá informace o stavu retroperitoneálních lymfatických uzlin. PET/CT je schopna detekovat metastatické postižení pánevních i paraaortálních uzlin s prokazatelně vyšší senzitivitou a specifitou než konveční vyšetřovací metody, problematická zůstává detekce mikrometastáz. Obdobně jako u dalších gynekologických malignit, lze i u karcinomu endometria využít PET u disseminovaných procesů k detekci vzdálených metastáz nebo recidivy onemocnění (lokoregionální i extrapelvické).

Využití PET u karcinomu vulvy a pochvy je obdobné, pomocí PET/CT lze s vysokou senzitivitou a specifitou prokázat i uzlinové metastázy v tříslech.

Závěr: PET je slibná metoda, jež především v kombinaci s CT a NMR přináší výrazné zpřesnění našich informací o onkologických pacientech. Umožňuje tím léčbu šitou na míru a zlepšením našich diagnostických možností může pozitivně ovlivnit prognózu pacientek s gynekologickými, ale i jinými malignitami.