Přínos chemoterapie v léčbě karcinomu močového měchýře

Standardním postupem v léčbě inoperabilního lokálně pokročilého nebo metastatického karcinomu je chemoterapie. Chemoterapeutické režimy založené na cisplatině u uroteliálního karcinomu močového měchýře dosahují vysokých odpovědí ale medián přežití se i přes agresivní terapii, pohybuje kolem 15 měsíců. Standardním režimem pro metastatické onemocnění byl dlouho režim M-VAC. Randomizovaná studie fáze III. na 405 pacientech srovnávala čtyřkombinaci M-VAC s dvojkombinací gemcitabin/cisplatina. Většího počtu podaných cyklů za menší toxicity bylo dosaženo v dvojkombinačním režimu. Procento odpovědí, doba do progrese i celkové přežití bylo v obou ramenech stejné. Nežádoucí účinky léčby byly ale jednoznačně menší v rameni s gemcitabinem. Tyto výsledky posunuly kombinaci gemcitabin/cisplatina na místo standardního režimu pro pokročilý uroteliální karcinom močového měchýře.

Dlouhou dobu se nedařilo definovat standardní režim pro II. linii léčby uroteliálního karcinomu močového měchýře. Souvisí to především s kondicí pacientů, u kterých je po první linii prokázaná progrese onemocnění. Vinflunin, vinca alkaloid třetí generace, byl testován v druhé linii léčby u relabujícího nebo refrakterního pokročilého uroteliálního karcinomu močového měchýře po předchozí léčbě založené na cisplatině, ve studii fáze III. Pacienti léčení kombinací vinflunin + BSC přežívali 6,9 měsíce, nemocní léčení pouze BSC 4,6 měsíce. Procento objektivních odpovědí (8,6% vs 0%), procento kontroly nemoci ( 41,4% vs 24,8%) a doba do progrese onemocnění (3,0 vs 1,5 měsíce) byly statisticky signifikantní ve prospěch vinfluninu. Pokud vezmeme v úvahu ještě k tomu dobrý bezpečností profil vinfluninu, je jasné jeho doporučení do druhé linie léčby uroteliálního karcinomu po selhání nebo intoleranci cisplatiny v první linii.