Konference: 2015 XXXIX. Brněnské onkologické dny a XXIX. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky
Kategorie: Onkologická rizika a prevence
Téma: I. Onkologická prevence a screening
Číslo abstraktu: I/ 392
Autoři: MUDr. Stanislava Potrepčiaková; Monika Klusáková
Východiska:
Kouření tabákových výrobků je nejčastější preventabilní příčinou mnohých vážných onemocnění a předčasných úmrtí. Závislost na tabáku a nikotinu patří mezi nejsilnější a nejrychleji vznikající typy závislostí. Nejvnímavější a nejzranitelnější skupinou v souvislosti s nikotinovou závislostí jsou děti, marketing tabákových společností je proto zaměřen na děti a mladistvé. Prevence kouření u dětí a mládeže by mělo patřit mezi prioritní úlohy naší společnosti. Prevence kouření by měla být komplexní, měla by být realizována celou společností, ovšem nejdůležitější je prevence v rodině a ve škole. Pracovníci Centra pro léčbu závislosti na tabáku při Klinice nemocí plicních a tuberkulózy ve FN Brno proto vytvořili v rámci svých aktivit preventivní program pro základní školy. Jedná se o přednášky pro žáky základních škol v Brně, součástí přednášek je anonymní dotazník.
Cíl:
Hlavním cílem projektu je působit preventivně ohledně vzniku závislosti na tabáku a nikotinu – zvýšit informovanost žáků o škodlivosti kouření tabáku a motivovat k dodržování zdravého životního stylu. Autoři projektu předpokládají, že nejúčinnější prevence vzniku závislosti na tabáku a nikotinu je zvýšení informovanosti o této problematice u žáků základních škol ve věku 11– 12 let. Součástí projektu je sběr dat (formou dotazníků) se záměrem zjistit prevalenci kuřáctví u dětí a další podrobnosti ohledně okolností a podmínek k užívání tabákových výrobků. Výsledkem projektu by mělo být nastavení systému vzdělávání a prevence u dětí a mladistvých, který bude tuto problematiku v budoucnosti řešit cíleně a efektivně.
Závěr:
V ČR dochází k prvnímu kontaktu s cigaretou ve věku 12– 14 let a tento věk se neustále snižuje. Většina pravidelných a silných kuřáků začala kouřit, když jim bylo méně než 15 let, tedy v době, kdy sami nedokázali adekvátně zhodnotit důsledky kouření tabáku a závislosti na nikotinu pro svůj další život. Děti reagují na nikotin odlišně od dospělých. Mozek dospívajících dětí se ještě vyvíjí a je náchylnější ke vzniku závislosti než mozek dospělých. Pokud se podaří snížit počet dětských kuřáků, klesne do budoucna významně i počet všech kuřáků. Sníží-li se počet všech kuřáků, dojde k poklesu chorobnosti a úmrtnosti na nemoci přímo spojené s kouřením tabáku. S tím souvisí i snížení ekonomických nákladů na léčbu těchto nemocí.
Datum přednesení příspěvku: 10. 4. 2015