Prevence kolorektálního karcinomu.

Konference: 2010 XXXIV. Brněnské onkologické dny a XXIV. Konference pro sestry a laboranty

Kategorie: Onkologická rizika a prevence

Téma: Postery

Číslo abstraktu: 177p

Autoři: Eva Vránová

Rakovina tlustého střeva a konečníku (odborně je označována jako ´kolorektální karcinom´) se v České republice vyskytuje mimořádně často.

Tuto diagnózu se dozvídá přes 8 000 nových pacientů ročně. Alarmující je, že více jak polovina (54%) z nich přichází ve třetím či čtvrtém stadiu, tedy když už je léčba podstatně složitější s mizivou nadějí na vyléčení. Asi 4000 nemocných každý rok umírá. Data o kolorektálním karcinomu v Česku skutečně nejsou něčím, co by budilo národní hrdost, jelikož při srovnání s jinými státy nám patří smutné světové prvenství u tohoto onemocnění v přepočtu na počet obyvatel.

Riziko vzniku nádorového onemocnění tlustého střeva a konečníku narůstá s věkem - výrazný nárůst je po padesátém roce života.

Dosavadní screening založený na testu na okultní krvácení nabízeném praktickými lékaři a gynekology, je sice o mnoho lepší než nic, na výraznou pozitivní změnu ale nestačí. Nově upravený program, jehož součástí je primární screeningová kolonoskopie a jenž podléhá kontrole kvality a datovému auditu, má potenciál mnohem vyšší. I zde však platí jednoduché heslo, že fungovat může jen ten screening, který se provádí.


Prevence tedy musí být komplexní a je dílem spolupráce mnoha odborníků. Vyšetření, poradenství či testování je v ČR běžně dostupné.

Cílená prevence, to znamená odstranění veškerých možných rizik, spojených se vznikem nádoru, neexistuje. Dělíme ji na primární a sekundární.

Výrazné zlepšení diagnostiky a následné léčby sporadického kolorektálního karcinomu lze očekávat od metod právě primární a sekundární prevence.

Časná diagnostika CRC je založena na vyhledávání, screeningu asymptomatických jedinců nad 50 let věku.

Screening znamená plošné vyšetřování populace za účelem detekce léčitelného nádorového onemocnění v jeho raných stadiích, kdy pacienti ještě nemají potíže a příznaky. Cílem screeningu je snížit morbiditu (nemocnost) i mortalitu (úmrtnost) na sledované onemocnění. Ke screeningovým programům jsou vhodné zejména nádory, které splňují tato kritéria:

  • mají relativně vysokou morbiditu,

  • existuje účinná léčba v časných stadiích,

  • pro detekci je k dispozici dostupný a laciný test.


Hlavním přínosem screeningových testů je zlepšení prognózy onemocnění, možnost méně radikální (zpravidla lacinější) a přitom účinnější léčby. V současné době existují rozsáhlé vědecké důkazy pro účinnost screeningových programů:

  1. rakoviny děložního čípku
  2. rakoviny prsu
  3. rakoviny tlustého střeva a konečníku

Věnujme pozornost screeningu kolorektálního karcinomu

Do screeningového programu lze zařadit pouze, jak jsem již uvedla, asymptomatické jedince - tzn. osoby nepociťující žádné příznaky.

Pro osoby s pozitivní osobní či rodinnou anamnézou rizika karcinomu kolorekta jsou vypracovány jednotlivé dispenzární programy, lišící se dle stupně rizika.

Program sleduje pacienty ve dvou základních skupinách: 50-54 let věku včetně a dále pak od 54 let výše. Základem je testování na okultní krvácení pomocí tzv. ´psaníček´ či imunotestů a nově možnost preventivní kolonoskopie.

Je však potřeba dostatečné informovanosti veřejnosti a to nejen dospělých, ale začínat už ve školách, spolupráce s praktickými lékaři a gynekology, kde by edukace a prevence měly být součástí každodenních vyšetření a stávají se tak ´odrazovým můstkem´ pro řešení včasných záchytů nádorových onemocnění.

Datum přednesení příspěvku: 22. 4. 2010