Konference: 2010 XXXIV. Brněnské onkologické dny a XXIV. Konference pro sestry a laboranty
Kategorie: Onkologická rizika a prevence
Téma: Postery
Číslo abstraktu: 177p
Autoři: Eva Vránová
Tuto diagnózu se dozvídá přes 8 000 nových pacientů ročně. Alarmující je, že více jak polovina (54%) z nich přichází ve třetím či čtvrtém stadiu, tedy když už je léčba podstatně složitější s mizivou nadějí na vyléčení. Asi 4000 nemocných každý rok umírá. Data o kolorektálním karcinomu v Česku skutečně nejsou něčím, co by budilo národní hrdost, jelikož při srovnání s jinými státy nám patří smutné světové prvenství u tohoto onemocnění v přepočtu na počet obyvatel.
Riziko vzniku nádorového onemocnění tlustého střeva a konečníku narůstá s věkem - výrazný nárůst je po padesátém roce života.
Dosavadní screening založený na testu na okultní krvácení nabízeném praktickými lékaři a gynekology, je sice o mnoho lepší než nic, na výraznou pozitivní změnu ale nestačí. Nově upravený program, jehož součástí je primární screeningová kolonoskopie a jenž podléhá kontrole kvality a datovému auditu, má potenciál mnohem vyšší. I zde však platí jednoduché heslo, že fungovat může jen ten screening, který se provádí.
Prevence tedy musí být komplexní a je dílem
spolupráce mnoha odborníků. Vyšetření, poradenství či testování je
v ČR běžně dostupné.
Cílená prevence, to znamená odstranění veškerých
možných rizik, spojených se vznikem nádoru, neexistuje. Dělíme ji
na primární a sekundární.
Výrazné zlepšení diagnostiky a následné léčby
sporadického kolorektálního karcinomu lze očekávat od metod právě
primární a sekundární prevence.
Časná diagnostika CRC je založena na
vyhledávání, screeningu asymptomatických jedinců nad 50 let
věku.
Screening znamená plošné vyšetřování populace za
účelem detekce léčitelného nádorového onemocnění v jeho raných
stadiích, kdy pacienti ještě nemají potíže a příznaky. Cílem
screeningu je snížit morbiditu (nemocnost) i mortalitu (úmrtnost)
na sledované onemocnění. Ke screeningovým programům jsou vhodné
zejména nádory, které splňují tato kritéria:
- mají relativně vysokou morbiditu,
- existuje účinná léčba v časných stadiích,
- pro detekci je k dispozici dostupný a laciný test.
Hlavním přínosem screeningových testů je zlepšení prognózy onemocnění, možnost méně radikální (zpravidla lacinější) a přitom účinnější léčby. V současné době existují rozsáhlé vědecké důkazy pro účinnost screeningových programů:
- rakoviny děložního čípku
- rakoviny prsu
- rakoviny tlustého střeva a konečníku
Věnujme pozornost screeningu kolorektálního karcinomu
Do screeningového programu lze zařadit pouze, jak jsem již uvedla, asymptomatické jedince - tzn. osoby nepociťující žádné příznaky.
Pro osoby s pozitivní osobní či rodinnou anamnézou rizika karcinomu kolorekta jsou vypracovány jednotlivé dispenzární programy, lišící se dle stupně rizika.
Program sleduje pacienty ve dvou základních skupinách: 50-54 let věku včetně a dále pak od 54 let výše. Základem je testování na okultní krvácení pomocí tzv. ´psaníček´ či imunotestů a nově možnost preventivní kolonoskopie.
Je však potřeba dostatečné informovanosti veřejnosti a to nejen dospělých, ale začínat už ve školách, spolupráce s praktickými lékaři a gynekology, kde by edukace a prevence měly být součástí každodenních vyšetření a stávají se tak ´odrazovým můstkem´ pro řešení včasných záchytů nádorových onemocnění.
Datum přednesení příspěvku: 22. 4. 2010