Prevence karcinomu prsu.

V roce 2007 bylo v České republice nově diagnostikováno téměř 70 000 nových zhoubných nádorů. V témže roce 28 000 nemocných na ZN zemřelo. V roce 2007 mezi námi žilo více než 430 000 lidí se ZN v anamnéze. Karcinom prsu je nejčastější onemocnění zhoubným nádorem u žen. Tvoří u nich 17% všech malignit. V roce 2007 onemocnělo karcinomem prsu v ČR 6500 žen a tento rok jich na karcinom prsu zemřelo 1928. Onemocnění postihuje častěji ženy ≥50 let, není však výjimkou ani u mladé ženy do 30 let. Počet nově diagnostikovaných případů stoupá, také proto, že Česká populace stárne.

Preventivní péče znamená předcházení nemoci (nemocem) a jejich následkům.

V primární prevenci se snažíme definovat a uplatnit soubor preventivních opatření, která vedou k odvrácení nemoci (poruch). Dosud nevíme přesně, co způsobuje vznik zhoubného nádoru prsu. Ale známe už rizikové faktory, které zvyšují pravděpodobnost jeho vzniku. Některé rizikové faktory dokážeme odstranit, jiné, jako výskyt nádorů v rodině nebo věk, ovlivnit nemůžeme.

Rizikové faktory, které neovlivníme

Pravděpodobnost, že žena onemocní karcinomem prsu roste s věkem. Do 30 let je tato nemoc vzácná, ale po 40. roce jsou všechny ženy touto nemocí ohroženy. Víme, že častěji se objeví u žen po 50 a po 60 je riziko ještě vyšší. Největším rizikem je být ženou. Také muži mohou také onemocnět zhoubným nádorem prsu, ale je to velmi vzácné. V roce 2007 onemocnělo podle UZIS jen 37 mužů. Riziko zhoubného nádoru prsu je větší mezi ženami, jejichž pokrevní příbuzné karcinomem prsu onemocněly, příbuzní mohou být z matčiny ale i otcovy strany. Pokud má zhoubný nádor prsu matka, sestra či dcera, je riziko onemocnění skoro dvojnásobné než u ostatní populace. 5-10% nádorů může mít dědičnou predispozici. Již v r. 1994 a 1995 objeveny antionkogeny BRCA 1 a BRCA 2 (změny na chromozomu 17q a chromozomu 13q). Ty jsou zodpovědné asi za 80% dědičných forem Ca prsu nebo vaječníků. Existují rodiny, kde jsou jen nádory prsu, nebo jen vaječníků, nebo kombinace. Pokud se v rodině vyskytují nádory prsu nebo vaječníků u dvou a více blízkých příbuzných, pokud alespoň jedna z žen onemocněla v časném věku pod 50 let, je vysoké podezření na dědičnou poruchu některého genu. V tomto případě by žena měla absolvovat genetické vyšetření. Genetické vyšetření ženě sdělí, jestli zdědila změny v určitých genech a jestli má tedy vyšší pravděpodobnost vzniku zhoubného nádoru prsu. Potvrzení genetických poruch však neznamená jistotu, že žena onemocní. Onemocnět může i žena, u níž je genetické vyšetření v pořádku. Protože karcinom prsu je jedním ze tří hormonálně závislých nádorů, rizikovým faktorem je také expozice estrogenům. Pokud žena začala menstruovat před 12. rokem věku a pokud jí začala menopauza po 50. roce věku, považujeme to za zvýšené riziko. Již v r. 1848 byl popsán zvýšený výskyt rakoviny prsu u jeptišek (nerodily, nekojily). Víme, že pokud žena nerodila, zvyšuje se riziko karcinomu prsu, endometria, vaječníků. Bělošky onemocní karcinomem prsu častěji, afroameričanky však na tuto nemoc častěji umírají. Hispánky a asiatky mají nejmenší riziko zhoubného nádoru prsu.

Rizikové faktory, které ovlivnit můžeme

Zdravý životní styl je velmi široký pojem. Udává se, že správnou výživou by bylo možné zabránit vzniku až 35% zhoubných nádorů. Nadváha (větší přísun energie, než odpovídá výdeji) zvyšuje riziko vzniku nádorů prsu, dělohy, ledvin, žlučníku, tlustého střeva a konečníku. BMI ≥30 zvyšuje riziko významně. Každý alkoholický nápoj denně navíc zvyšuje riziko onemocnění nejen ZN prsu. Dostatek pohybu, sport, ale i procházky patří ke zdravému životnímu stylu, který má dobrý preventivní účinek. Zvýšená míra stresu je spojena se zvýšenou citlivostí ke vzniku různých nádorů. Poruchy spánku, nedostatek odpočinku v kombinaci s ostatními riziky oslabují imunitní systém. K významným rizikovým faktorům patří také stres. Nejčastější příčinou chronického stresu není pouze vysoké pracovní nasazení. Mnohem nebezpečnější je trvalá nespokojenost s vlastním životem, pocit, že jsme ve slepé uličce, máme finanční potíže, obava ze ztráty zaměstnání, obavy o své zdraví, nejsme spokojeni v partnerském vztahu.

V r. 2010 byly publikovány výsledky studie u téměř 57 000 Kalifornských učitelek, které v období počátku a probíhající menopauzy užívaly hormonální substituci. Po 10 letech sledování odborníci zjistili, že ženy, které užívaly pouze estrogeny déle než 15 let, riziko karcinomu prsu stouplo o 19%. Ale u žen, užívajících kombinaci estrogen + gestagen déle než 15 let bylo riziko rakoviny prsu vyšší o 83%.

Sekundární prevence je soubor léčebných opatření, kterými se předchází komplikacím nemoci a zhoršení projevů nemoci. Zjišťujeme a sledujeme přednádorové stavy nebo se snažíme co nejdříve detekovat nádor. Snažíme se tedy ovlivnit mortalitu. Na této prevenci se podílí nejen lékař, ale i veřejnost (samovyšetřování prsů). Ideální by bylo, aby matky naučily své dcery metodu samovyšetřování prsů již v pubertě. Pokud žena zná své tělo, dokáže odhalit změnu často dříve, než lékař. Důležitým prostředkem sekundární prevence je screening. Česká republika v září 2002 zahájila celoplošné preventivní vyšetření žen mamografem, jako organizovaný screeningový program pro karcinom prsu. Ženy ve věku od 45 do 69 let mají možnost jednou za dva roky navštívit některé z akreditovaných diagnostických pracovišť a nechat si zdarma provést vyšetření prsu mamografem. V posledních letech sledujeme velmi pozitivní trend záchytu časnějších stádií nemoci. Díky pravidelnému vyšetřování žen a moderní léčbě umírá dnes na toto zhoubné onemocnění relativně méně žen než v minulosti, což potvrzují i data z Národního onkologického registru. Varující a znepokojující je ovšem skutečnost, že zatím co v zahraničí chodí na preventivní vyšetření prsu 70-80% žen, u nás je to stále pouze 30% žen ve věku od 45 do 69 let. Proč? Ženy o vyšetření nemají zájem? Nebo je lékař na vyšetření nepošle, nebo je snad vyšetření pro některé z nich nedostupné?

Terciální prevence je předcházení následkům nemoci. Pokud měla žena zhoubný nádor v jednom prsu, je vyšší riziko vzniku zhoubného nádoru v druhém prsu. Pokud byla žena dříve léčena ozářením (např. ozáření uzlin v mediastinu pro lymfom), riziko karcinomu prsu se zvyšuje. Chirurgický zákrok na prsu zvyšuje riziko, pokud byly v prsu zjištěny atypické změny, přednádorové změny nebo žena měla dvě a více prsních biopsií. Do terciální prevence patří také trvalá dispenzarizace onkologicky nemocných. Po léčbě se mohou objevit nežádoucí změny, které je potřeba zavčas odhalit a včas zvládnout.

V Masarykově onkologickém ústavu provádíme preventivní onkologické prohlídky přizpůsobené věku klienta. Chceme zvýšit podíl vyléčitelných stádií zhoubných nádorů, přispět k snížení úmrtnosti na nádorová onemocnění a redukovat individuální onkologické riziko každého, kdo projeví zájem. Tyto preventivní prohlídky zatím nejsou hrazeny zdravotními pojišťovnami a jsou určeny samoplátcům. Zájem o preventivní prohlídky roste. Buďme aktivní, starejme se o sebe. Prevence je lepší, než léčba. Je také levnější, příjemnější a účinnější.