PREKANCERÓZY ENDOMETRIA A OVARIA – SOUČASNÝ STAV

Východiska:

Prekancerózy gynekologických orgánů jsou histopatologicky a molekulárně definované léze, jež s vysokým rizikem mohou vést k rozvoji zhoubných nádorů dané oblasti. Incidence prekanceróz endometria má stoupající tendenci. Prekancerózou I. typu karcinomu endometria je atypická hyperplazie endometria, která vzniká na hyperestrinním pozadí. Karcinom in situ endometria představuje prekurzorovou lézi II. typu karcinomu endometria, ke kterému řadíme i uterinní serózní karcinom. Základní léčebnou modalitou je chirurgický výkon v rozsahu hysterektomie s oboustrannou adnexektomií. U atypické hyperplazie endometria lze u žen s přáním zachování fertility doporučit hormonální terapii gestageny. Na rozdíl od zhoubných nádorů endometria, čípku děložního, vulvy a pochvy dosud nebyly jasně definované charakteristiky prekurzorů ovariálních epiteliálních zhoubných nádorů. Ovariální karcinom představuje heterogenní skupinu, lišící se morfologií, patogenezí i molekulárními alteracemi podílejícími se na rozvoji nemoci. V současné době je patrná tendence k dualistickému dělení epiteliálních zhoubných nádorů do dvou skupin. Typ I zahrnuje low-grade serózní, low-grade endometrioidní, clear-cell, mucinózní a Brennerův karcinom. K II. typu se řadí high-grade serózní karcinom, nediferencovaný karcinom a maligní smíšený mezodermální tumor (karcinosarkom). Byl definován potenciální prekurzor high-grade serózního ovariálního karcinomu, serózní tubární intraepiteliální karcinom (STIC).

Cíl:

Cílem sdělení je ucelený vhled do problematiky prekanceróz endometria a ovaria, aktuální přehled nomenklatury a možností využití znalosti prekanceróz v screeningu zhoubných nádorů uvedených gynekologických orgánů.

Závěr:

Diagnostika prekanceróz endometria je založená na histopatologickém průkazu. S ohledem na invazivní charakter diagnostiky není v současné době možné znalost prekanceróz endometria využít pro screeningové mechanizmy. Obdobně neexistuje možnost screeningu karcinomu ovaria, a to ani u selektovaných, vysoce rizikových skupin. Problém představují především rychle rostoucí a agresivní typy karcinomu ovaria typu II. Jsou proto nutné nové a specifické biomarkery exprimované v časné kancerogenezi ovariálních zhoubných nádorů.