Přehled primárních a sekundárních mutací s ohledem na význam detekce primární a sekundární rezistence u pacientů s gastrointestinálním stromálním nádorem

Gastrointestinální stromální tumory (GISTy) patří mezi nejčastější mezenchymální nádory gastrointestinálního traktu. Morfologicky, imunofenotypově i geneticky jsou GISTy definovanou skupinou nádorů, odlišnou od jiných nádorů měkkých tkání lokalizovaných v gastrointestinálním traktu, s charakteristickou expresí transmembránového proteinu KIT (CD 117). Aktivační (gain of function) mutace v genech KIT a PDG FRA (plateled derived growth receptor factor alpha), jenž kódují receptorové tyrozinkinázy KIT a PDG FRA , hrají v patogenezi vzniku GISTů významnou roli. Mutacemi podmíněná konstitutivní aktivace transmembránových proteinů KIT a PDG FRA vede k následnému, na ligandu nezávislému, spuštění signalizačních drah podporujících proliferaci a prodloužené přežívání nádorových buněk. Ve všech analyzovaných případech se jednalo o mutace se zachováním čtecího rámce. Spektrum detekovaných mutací zahrnuje jednak jednoduché substituce a delece nukleotidů stejně jako složitější delece a inzerce nukleotidů, inverze nebo interní tandemové duplikace. Největší variabilita detekovaných mutací je analyzována v exonu 11 genu KIT.

Terapií první volby je u operabilních GISTů jejich chirurgické odstranění. Pro léčbu metastazujících, neresekovatelných a recidivujících GISTů je v současné době jako lék volby indikován imatinib mesylát (IM). Imatinib mesylát je ATP analogem, který selektivně inhibuje aktivované tyrosinkinázy KIT, PDG FRA , PDG FRB , ABL, BCR-ABL a ARG. Pro efektivní a účinnou biologickou léčbu je důležitým poznatkem rozdílná senzitivita nádorů na terapii. Senzitivita (citlivost/rezistence) nádoru na imatinib mesylát u pacientů s GISTem podle doposud provedených klinických studií souvisí s mutačním stavem genů KIT a PDG FRA ve vztahu k přítomnosti mutací v určitém exonu. Mimo nádorů citlivých, případně méně responzivních byla zjištěná přítomnost mutací vedoucích k primární rezistenci nádorů. U části pacientů dochází v průběhu terapie IM ke změně senzitivity nádoru ve smyslu vzniku sekundární rezistence. Získaná sekundární rezistence vzniká v průběhu terapie, často na podkladu vzniku sekundárních mutací.

V rámci mutační analýzy genů pro receptorové tyrosinkinázy KIT a PDG FRA jsme vyšetřili 175 vzorků od 160 pacientů. Nejčastěji jsme ve shodě s literárními údaji zjistili přítomnost mutací v exonu 11 genu KIT. Mutace v exonu 11 genu KIT jsou obecně spojeny s citlivostí na cílenou terapii IM. Zjistili jsme rovněž přítomnost mutací, u kterých je známa nižší senzitivita na terapii. Ve 13 případech z 20 detekovaných v exonu 18 genu PDG FRA jsme detekovali přímo substituční mutaci v kodonu 842, která vede k primární rezistenci nádoru na terapii. Sekundární mutace jsme zjistili u 7 pacientů, primárně odpovídajících na cílenou terapii IM. U části těchto pacientů jsme měli k dispozici několik vzorků. V jednom případě jsme ve třech dostupných vzorcích od jednoho pacienta detekovali 3 rozdílné sekundární mutace. Celkově jsme sekundární mutace detekovali ve 12 případech.

Screening mutačního stavu, s ohledem na potvrzenou prediktivní hodnotu přítomnosti mutací v jednotlivých exonech a odpovědí nádoru na cílenou biologickou terapii, může být využíván pro posouzení senzitivity nádorů k inhibitorům aktivovaných tyrosinkináz. Určení a ozřejmění přítomnosti mutací zodpovědných za primární rezistenci na terapii nebo sekundárních mutací zodpovědných za získanou rezistenci může přispět k posouzení terapie a volbě účinnějšího terapeutika.

Podpořeno projektem (Ministerstva zdravotnictví) koncepčního rozvoje výzkumné organizace 00064203 (FN Motol).