Konference: 2006 XIV. Západočeské pneumoonkologické dny
Kategorie: Zhoubné nádory plic a průdušek
Téma: Konference bez tematických celků
Číslo abstraktu: 2006_05
Autoři: prof. MUDr. Miloš Pešek, CSc.
Autor uvádí v přehledu současný stav výzkumu genetických prediktorů léčebné odpovědi na cytostatika se zaměřením na problematiku bronchogenního karcinomu. In vitro byly prokázány tyto vztahy u řady skupin genů, které jsou zodpovědné za různé mechanismy chemosenzitivity či chemorezistence. Jsou to geny se skupinami přenašečů, např. známý p-glykoprotein, geny související s cíli některých látek, jako jsou např. tubuliny při léčbě vinca alkaloidy či taxany. Dále sem patří i proteiny související s těmito cíli, geny zodpovědné za nitrobuněčnou detoxikaci, např. glutathion-s-transferázy. Velká pozornost je věnována i proteinům zodpovědným za rozpoznání poškození DNA a reparativním problémům – např. XPD či BRCA 1. Význam se přisuzuje i regulátorům buněčného cyklu, např. genům CCND1. Další skupinou genů se vztahem k chemosenzitivitě jsou regulátory mitogenních signálů – např. EGFR, K-RAS, regulátory signálů přežití, integriny, faktory transkripce a regulátory apoptózy.
Mezi klinicky významné prediktory patří v současnosti p-glykoprotein, který může sloužit za prediktor účinnosti chemoterapie u SCLC i u NSCLC. K ověřeným prediktorům patří dále vrozené polymorfismy ERCC1, XRCC3 a CCND1. K prediktorům patří i úrovně exprese u RNA BRCA-1 a ERCC1. V neposlední řadě sem patří i získané mutace k ras onkogenu, mutace p 53 se sníženou či vymizelou funkcí příslušných proteinů a mutace a amplifikace genů pro EGFR. Přítomnost některých mutací se vzájemně vylučuje (k-ras, EGFR, k ras a p 53), zatímco jiné se mohou vzájemně kombinovat (p53 a EGFR). Práce podpořena grantem MZ NR/9087-3.
Datum přednesení příspěvku: 9. 11. 2006