Konference: 2015 XXXIX. Brněnské onkologické dny a XXIX. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky
Kategorie: Kolorektální karcinom
Téma: Postery
Číslo abstraktu: XVI/ 282
Autoři: MUDr. Ondřej Fiala; prof. MUDr. Jindřich Fínek, Ph.D.; prof. MUDr. Tomáš Büchler, Ph.D.; MUDr. Vít Martin Matějka; Doc. MUDr. Luboš Holubec (jr.), Ph.D., MBA; MUDr. Jana Kulhánková; Mgr. Zbyněk Bortlíček; MUDr. Václav Liška, Ph.D.; Prof. MUDr. Ondřej Topolčan, CSc.
Východiska:
Bevacizumab je monoklonální protilátka proti vaskulárnímu endotelovému růstovému faktoru (VEGF). V současné době je standardně užíván pro léčbu pacientů s metastatickým kolorektálním karcinomem (mCRC). Sérové nádorové markery jsou běžně využívány pro diagnostiku, monitorování léčby a dispenzarizaci pacientů s CRC. Cílem této práce bylo zhodnocení prediktivního a prognostického významu těchto sérových nádorových markerů: karcinoembryonální antigen (CEA), carbohydrate antigen 19-9 (CA 19-9), tymidin kináza (TK) a tkáňový polypeptidový specifický antigen (TPS), u pacientů s mCRC léčených bevacizumabem.
Soubor pacientů a metody:
Do retrospektivní studie bylo zařazeno celkem 152 pacientů s mCRC léčených bevacizumabem, u kterých byla před zahájením léčby stanovena sérová hladina onkomarkerů CEA, CA 19-9, TK a TPS. Cut-off hodnoty pro jednotlivé nádorové markery vycházely ze standardního referenčního rozmezí a byly následující: CEA 3 μg/ l; CA 19-9 28 μg/ l; TK 8 U/ l a TPS 90 μg/ l. Zdrojem klinických dat pacientů byl registr CORECT.
Výsledky:
Mediány přežití bez známek progrese (PFS) a celkového přežití (OS) u pacientů s vysokou hladinou CEA činily 9,7 a 35,1 vs. 21,0 a 56,0 měsíce u pacientů s nízkou hladinou (p < 0,001 a p = 0,107). Mediány PFS a OS u pacientů s vysokou hladinou CA 19-9 činily 9,7 a 29,0 vs. 13,5 a 56,0 měsíce u pacientů s nízkou hladinou (p = 0,034 a p = 0,003). Mediány PFS a OS u pacientů s vysokou hladinou TK činily 9,9 a 33,8 vs. 12,9 a 45,5 měsíce u pacientů s nízkou hladinou (p = 0,735 a p = 0,179). Mediány PFS a OS u pacientů s vysokou hladinou TPS činily 10,1 a 35,1 vs. 13,5 a 42,5 měsíce u pacientů s nízkou hladinou (p = 0,797 a p = 0,563). Výsledky vícerozměrného Coxova modelu prokázaly, že PFS bylo významně ovlivněno počtem metastatických ložisek (HR = 2,00, p = 0,001) a hladinou CEA (HR = 2,80, p < 0,001); OS bylo významně ovlivněno hladinou CA 19-9 (HR = 2,25, p = 0,008).
Závěr:
Výsledky této retrospektivní analýzy ukazují, že předléčebná hladina CEA představuje významný a nezávislý prediktivní biomarker pro PFS a hladina CA 19-9 představuje významný a nezávislý prediktivní biomarker pro OS u pacientů s mCRC léčených bevacizumabem.
Práce byla podpořena MZ ČR – RVO (FN Plzeň – FNPl, 00669806), IGA MZ ČR 14329 a projektem ED2.1.00/ 03.0076 Evropského fondu pro regionální rozvoj.
Datum přednesení příspěvku: 9. 4. 2015
