POZITIVNÍ SENTINELOVÉ UZLINY A DISEKCE AXILY

Východiska:

V posledních desetiletích došlo k významným změnám v chirurgickém léčení karcinomu prsu v oblasti axily. Disekce axily byla postupně nahrazena bio psií sentinelové uzliny. S nástupem mamografického screeningu byla výrazně snížena velikost  diagnostikovaných karcinomů prsu s posunem do nižších stadií onemocnění. Tím se také významně snížilo riziko postižení sentinelových a následně non-sentinelových uzlin. Zvyšuje se počet případů, kdy jsou metastatickým procesem postiženy pouze sentinelové uzliny a následná disekce potvrzuje negativitu dalších axilárních uzlin. Disekce v tomto případě není léčebným přínosem a není ani prevencí výskytu regionální recidivy. Zvýšená negativita výkonu a množství průvodních komplikací je proto důvodem k dalšímu omezení disekce. Studie ACOSOG Z00111 otevřela další diskusi k rozsahu výkonů v axile. V naší retrospektivní studii jsme provedli zhodnocení rizika upuštění od disekce axily při dvou pozitivních sentinelových uzlinách.

Soubor pacientů a metody:

V období od roku 2004 do roku 2009 bylo na chirurgickém oddělení Nemocnice Atlas operováno 536 pacientek s karcinomem prsu. Konzervativní výkon s biopsií sentinelové uzliny, kdy metastaticky změněny byly maximálně dvě sentinelové uzliny, a následovala disekce axily, byl proveden v 49 případech.

Výsledky:

U všech žen se jednalo o konzervativní výkon typu lumpektomie a kvadrantektomie s bio psií sentinelové uzliny. Značení sentinelové uzliny bylo provedeno pomocí Patentblue a radiokoloidu ve dvoudenním protokolu. Velikost tumoru nádoru prsu T1 byla 30krát a T2 19krát. V 49 případech byly maximálně dvě sentinelové uzliny pozitivní. Jedna pozitivní uzlina byla 37krát a dvě pozitivní 12krát, z toho 4krát se jednalo o mikrometastázu. Nonsentinelové uzliny negativní 29krát a pozitivní 20krát. Nonsentinelové 1–2 pozitivní uzliny byly 12krát. Tři a více pozitivních nonsentinelových uzlin bylo osm.

Závěr:

Výsledky studie ACOSOG Z00111 omezily stávající indikaci k následné disekci axily o stavy, kdy jsou postiženy maximálně dvě sentinelové uzliny. Naše retrospektivní studie prokázala, že prakticky ve třetině případů byly pozitivní další-nonsentinelové uzliny, které by měly být ošetřeny následnou adjuvantní radiochemoterapií. Z naší sestavy vyplývá, že omezení disekce axily při dvou pozitivních uzlinách je riskantní, hraniční a indikace by neměla být rozšiřována.