POUŽITÍ MODERNÍCH METOD PLÁNOVÁNÍ PRO LÉČBU ZÁŘENÍM V OBLASTI HLAVY A KRKU

Východiska:

Plánování radioterapie u nádorů hlavy a krku je kvůli složitosti zakresleného cílového objemu a přítomnosti mnoha kritických struktur většinou velmi složité. Moderní plánovací metody se snaží tuto činnost usnadnit, zpřesnit dodání dávky záření do postižené oblasti a zároveň zachovat funkčnost všech kritických struktur nacházejících se v blízkosti ozařovaného objemu.

Cíl:

Prezentace moderních plánovacích metod a technologií k zajištění kvalitní léčby zářením pro oblast hlavy a krku. Plánovací metody používané v radioterapii v současnosti jsou výsledkem neustálého vývoje, probíhajícího hned v několika oblastech. Velice důležitý je rozvoj výpočetní techniky – jak hardware, tak i software. Výkon dnešních výpočetních systémů je na takové úrovni, že je možné na nich provozovat sofistikované a výpočetně velice náročné algoritmy, které umožňují v reálném čase to, co by dříve nebylo možné ani za cenu kompletního využití strojového času. Další oblastí, která má přímý vliv na plánovací metody, je rozvoj technických možností lineárních urychlovačů, diagnostických a fixačních metod. Lineární urychlovače a jejich řídicí systém dovolují posunout plánování z oblasti 3D konformní radioterapie (3D CRT) k technikám intenzitně modulované radioterapie ze staticky daných směrů (IMRT) či pohybového obloukového svazku (IMAT). Spolu s obrazem řízenou radioterapií (IGRT) pak umožňují přesné zacílení předepsané dávky za současného maximálního šetření kritických struktur, které se nachází poblíž ozařovaného objemu. V oblasti hlavy a krku lze využít i možností přesně cílené stereotaktické radioterapie či radiochirurgie. Poslední oblastí, která má přímý vliv na přesné zacílení nádoru, jsou diagnostické metody a možnosti fúze obrazů z jednotlivých zobrazovacích modalit. Typicky jde o zfúzování plánovacích snímků z výpočetní tomografie (CT) se snímky z magnetické rezonance (MR) a pozitronové emisní tomografie (PET). Díky všem uvedeným možnostem se snižuje variabilita v zakreslování cílového objemu mezi jednotlivými lékaři. Celkově lze říci, že cílem všech nových metod používaných v současné radioterapii (a to nejen v oblasti hlavy a krku) je především snížení toxicity léčby a zlepšení klinických výsledků.

Závěr:

Moderní metody plánování používané v radioterapii v oblasti hlavy a krku se postupně stávají standardem. Jsou technicky náročné, ale z hlediska léčby mají jednoznačný přínos. Pacient profituje z lepšího zacílení a také ze zmírnění dopadů léčby na zdravé orgány.