POSTRADIAČNÍ DERMATITIDA Z POHLEDU SESTRY

Maligní nádory hlavy a krku představují asi 5 % ze všech zhoubných nádorů. Do této skupiny patří nádory rtů, dutiny ústní, jazyka, dutiny nosní, paranazálních dutin, nazofaryngu, hypofaryngu, laryngu a slinných žláz. Specifickou oblastí je karcinom štítné žlázy. Nejčastější je výskyt spinocelulárního karcinomu, který vychází z epitelu horních a dolních dýchacích cest – tvoří 90 % nádorů v této skupině. Nádory hlavy a krku jsou charakteristické především lokálním růstem a metastazováním lymfatickou cestou. Vlastní léčebnou strategii ovlivňuje řada faktorů – lokalizace primárního nádoru a jeho histologický typ, postižení uzlin, přítomnost metastáz, bio logický stav pacienta – zvláště jeho nutriční stav, vedlejší onemocnění a věk. Léčebná strategie je závislá na pokročilosti onemocnění. Reakce dělíme z časového hlediska na akutně vzniklé a pozdní. Akutní vznikají již v průběhu ozařování nebo po bezprostředním ukončení, nejčastěji do 2–3 měsíců. Nejčastější akutně vzniklou místní komplikací je kožní erytém. Je závislý na individuální citlivosti kůže a podobá se solární reakci, kůže je palpačně citlivá, často se objevuje pruritus, v dalším stupni pak suchá deskvamace nebo následně exantém, a tvorbě puchýřků, kdy dochází k vlhké deskvamaci – mokvání kůže. Stadia poradiační dermatitidy: G1 – lehký ustupující erytém, epilace, suchá deskvamace; G2 – mírný či sytý erytém, vlhká ložisková deskvamace, lehký edém; G3 – splývavá vlhká deskvamace mimo kožní záhyby, „důlkový edém“; G4 – ulcerace, krvácení, nekróza. Terapie podle stupně dermatitidy: G1 – hydratace pokožky mastmi, krémy, spreji; G2 – oplachy dezinfekčními roztoky, aplikace měkkých silikonových krytí; G3 – oplachy dezinfekčními roztoky, aplikace gelů, silikonových krytí; G4 – aplikace gelů v kombinaci se sekundárním transparentním krytím. Pozdní reakce se projevují až po několika měsících nebo i letech po ukončení ozáření. K nejdůležitějším ošetřovatelským postupům pro předcházení komplikací je vlastní edukace pacienta, jeho získání pro spolupráci a dodržování preventivních zásad. Toto má přímý vliv na vznik a vývoj NÚ. Pokud pacient rozumí, proč má ně kte ré opatření dodržovat, je snadnější ho motivovat k dodržování preventivních opatření.

Práce byla podpořena MZ ČR – RVO (MOÚ, 00209805).