POSTOJE CÍLOVÉ SKUPINY KE SCREENINGOVÝM VYŠETŘENÍM KOLOREKTÁLNÍHO KARCINOMU

Konference: 2015 XXXIX. Brněnské onkologické dny a XXIX. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Onkologická rizika a prevence

Téma: I. Onkologická prevence a screening

Číslo abstraktu: I/ 172

Autoři: MUDr. Monika Blažková; MUDr. Radek Kroupa, Ph.D.; MUDr. Jan Dolina, Ph.D.; prof. MUDr. Aleš Hep, CSc.

Východiska:

Účast ve screeningu kolorektálního karcinomu v ČR se pohybuje kolem 25 % osob nad 50 let věku. Cílem naší práce bylo zjistit subjektivní důvody neúčasti ve screeningovém programu a názory na prováděná screeningová vyšetření u osob z cílové populace. Získaná data by mohla být podkladem pro cílenou podpůrnou aktivitu k usnadnění účasti na preventivních vyšetřeních.

Soubor pacientů a metody:

Náhodně vybraní příbuzní vysokoškolských studentů starší 50 let byli oslovováni pomocí anonymního dotazníku v pilotní studii. Sběr dat probíhal před zavedením adresného zvaní. Dotazy byly cíleny na informovanost o screeningovém programu, důvody pro účast či neúčast a subjektivní hodnocení screeningových vyšetření – testu na okultní krvácení a kolonoskopie.

Výsledky:

Vyplněné dotazníky byly získány od 110 osob (55 mužů, průměrného věku 55 let). U 19 z nich (17 %) se vyskytoval kolorektální karcinom v rodinné anamnéze. Pět osob (4 %) dosud nikdy o screeningu neslyšelo. U 30 informovaných, ale nezúčastněných byl jako důvod neúčasti uváděn nedostatek času (15 (50 %)), strach z endoskopie (10 (33 %)) a obavy z pozitivního výsledku (8 (26 %)). Screeningové vyšetření podstoupilo 75 (68 %) oslovených. Testu na okultní krvácení se zúčastnilo 53 osob, 19 i následné koloskopie a tři jen primární koloskopie. Jen 24 (32 %) pacientů prohlásilo vyšetření za bezproblémová. Při provádění testu na okultní krvácení byl jako významný faktor omezující opakování vyšetření uváděn ostych manipulace se stolicí u sedmi osob a obtíže se zachytáváním stolice pro nevhodnou mísu u 12 osob, tj. celkem obtížné provedení testu u 26 %. Strach z koloskopie a z případného pozitivního nálezu byl uváděn jako možný problém při opakování vyšetření u 43 (57 %) vyšetřených.

Závěr:

Jako nejčastější obtíže pro provedení screeningového vyšetření kolorektálního karcinomu jsou oslovenými osobami uváděny strach z pozitivního výsledku a obavy z endoskopie. Prakticky problematické je u čtvrtiny oslovených provedení odběru stolice na test. Pokud by údaje byly potvrzeny na rozšířeném souboru, lze uvažovat o cílené podpoře informovanosti o pozitivním přínosu a snížení obav z vyšetření a o opatřeních k usnadnění odběru stolice, případně výraznější směřování k primární koloskopii.

 

Datum přednesení příspěvku: 9. 4. 2015