Postižení non -sentinelových uzlin při nálezu makrometastáz, mikrometastáz a submikrometastáz v sentinelových uzlinách karcinomu prsu. Závěry české multicentrické studie sentinelových uzlin karcinomu prsu.

Úvod:

Sentinelová biopsie je standardní metodou v léčbě časného karcinomu prsu. Tato metoda vzhledem ke své miniinvazivitě minimalizuje výskyt komplikací spojených s disekcí axily na straně jedné a dokáže přesně stanovit staging karcinomu prsu na straně druhé. V současné době je stále diskutován další postup při nálezu makro-, mikro- a submikrometastáz v sentinelových uzlinách.

Materiál a metodika

Multicentrická studie sentinelových uzlin karcinomu prsu, na níž se podílela Chirurgická klinika v Pardubicích, Chirurgické oddělení Nemocnice Atlas Zlín, Chirurgická klinika FN v Plzni a Chirurgická klinika FN v Ostravě, hodnotila pacientky odoperované na těchto klinikách a odděleních v letech 2006-2008.

Detekce sentinelových uzlin byla provedena buď radionavigační metodou nebo kombinací metod radionavigace a barevného mapování. Aplikace Tc 99 byla provedena v jednodenním nebo dvoudenním protokolu. Sentinelové uzliny byly hodnoceny v souladu s doporučením České patologické společnosti pomocí hematoxyllinu- eosinu a imunohistochemicky.

Výsledky:

Ze souboru pacientů byly vyloučeni muži s karcinomem prsu, dále pacientky po neadjuvantní léčbě a pacientky s neepiteliální malignitou.
Ze všech 4 chirurgických pracovišť bylo celkem hodnoceno 636 pacientek, přičemž odoperováno bylo 637 karcinomů (jedna pacientka s oboustranným tumorem). Průměrná velikost nádoru byla 14,24 mm. Průměrný počet sentinelových uzlin byl 2,18. U 581 pacientek (91,3%) byl proveden konzervativní, prs zachovávající výkon a u 56 pacientek (8,7%) byla provedena mastektomie.

Pacientky byly dále rozděleny do 4 skupin dle 6th edition of AJCC. Do skupiny N0 byly zařazeny pacientky bez metastatického postižení sentinelových uzlin, do skupiny N0I+ pacientky s nálezem submikrometastáz (tj. do 0,2 mm), do skupiny N1Mi pacientky s nálezem mikrometastáz (tj. 0,2-2 mm) a do skupiny N1 pacientky s nálezem makrometastáz, (tj. nad 2 m). Počet pacientek ve skupině NO byl 447 (provedeno 448 výkonů), ve skupině NOI+ 25, ve skupině N1Mi 72 a ve skupině N1 92.

Pozitivita nonsentinelových uzlin ve skupině N0 I+ byla 6,66%, ve skupině N1Mi 26,67% a ve skupině N1 50%. Ve skupině N0I+ byla provedena disekce v 15 případech, ve zbylých 10 případech provedena nebyla.

Závěr:

U pacientek s nálezem submikrometastázy v sentinelových uzlinách je možné disekci axily vynechat, což vyplývá z výsledků studie ze všech spolupracujících pracovišť. (s ohledem na 10 neprovedených disekcí v souboru). Naopak při nálezu mikrometastázy nebo makrometastázy v sentinelových uzlinách je nutné doplnit disekci axily vzhledem k možné vysoké pozitivitě nonsentinelových uzlin. Zde hrozí riziko podstážování tumoru, indikace neadekvátní adjuvantní léčby a riziko vzniku časné lokální či systémové recidivy.

Závěrem bychom chtěli poděkovat všem přednostům chirurgických klinik a chirurgických oddělení za umožnění vzniku multicentrické studie.

S podporou Grantu IGA NS10238-3/2009