Postavení profylaktického ozáření krania - PCI (Prophylactic Cranial Irradiation) v terapii malobuněčného karcinomu plic (SCLC)

PCI (Prophylactic Cranial Irradiation) - profylaktické ozáření krania, mozku je již dlouhodobě nedílnou součástí terapie malobuněčného karcinomu plic (SCLC). Důvodem pro zařazení PCI do léčebného protokolu malobuněčného karcinomu plic je to, že u více než 50% pacientů, kteří se dožívají 2 let, se objevují metastasy do mozku buď samostatně nebo jako součást dalších orgánových metastas (Bunn 1985). Přibližně u poloviny těchto pacientů je pak mozek prvním a jedním místem výskytu metastatického postižení (Pedersen 1986). Terapie manifestního metastatického postižení mozku je zcela neuspokojivá se střední délkou přežívání po proběhlé radioterapii nebo chemoterapii v délce trvání méně něž 3 měsíců. Navíc kontrola neurologické symptomatologie provázející výskyt mozkových metastas je u více než poloviny těchto pacientů pouze částečná.

Efektivita PCI v profylaxi metastasování SCLC do mozku byla je známa již dříve, nicméně až poslední studie obzvláště pak studie Auperina (2006) jednoznačně potvrzují tuto skutečnost. Dle Auperina dochází ke snížení rizika metastasování 2 roky od randomizace z 52% na 29% a ke zvýšení 3letého přežívání z 15,3% na 20,7 tedy o celých 5,4%. V současnosti tedy není pochyb o smysluplnosti zařazení PCI do standartu komplexní terapie SCLC.

Otázkou zůstává pouze výběr vhodných pacientů pro aplikaci PCI, optimální čas pro zařazení PCI do terapie SCLC-„timing", výše jednotlivých dávek na frakci a výše dávky celkové.

V současnosti je PCI indikována nejenom u pacientů s limitovaným onemocněním, ale i u pacientů s onemocněním extensivním, u kterých byla dosažena kompletní remise nebo alespoň remise parciální (Slotman 2007). Za optimální dávkovací schema je považována aplikace dávky 2,5 Gy na frakci s celkovou dávkou 25,0 Gy aplikovanou v 10 ozařovacích dnech. (Le Pechoux 2008.)

PCI by neměla být aplikována současně s probíhající chemoterapií vzhledem k možnému nárůstu neurologických nebo psychických obtíží. Diskutabilní je i současné ozařování hrudníku (primárního tumoru s postiženými uzlinami) a mozku v rámci PCI. Dále se nedoporučuje u pacientů s komorbiditami, u pacientů v celkově špatném stavu WHO III a IV nebo pacientů s alterovanými mentálními funkcemi.