Konference: 2010 XVII. Jihočeské onkologické dny
Kategorie: Zhoubné gynekologické nádory
Téma: Nádory děložního hrdla
Číslo abstraktu: 011
Autoři: MUDr. Pavel Vítek, PhD.; Eva Stýblová
Úvod
Recidiva maligního tumoru v dříve ozářené oblasti pochvy
představuje závažný problém pro na léčbě participující lékaře
(gynekology a onkology), přitom se nejedná o situaci s výskytem
raritním.
V oblasti poševní se nejčastěji vyskytují recidivy gynekologických
maligních nádorů - vulvy, pochvy, čípku a těla děložního, do pochvy
mohou prorůstat nádory z okolních orgánů a tkání (nejčastěji z
močového měchýře, urethry, Barholinských žláz a rekta), mohou se
zde vyskytovat metastázy různých vzdálených tumorů.
Primární nádory pochvy - jsou vzácné - představují cca 1–3 % všech
gynekologických tumorů, 95 % představuje spinocelulární karcinom,
který je buď ulcerující, nebo exofyticky rostoucí.
Metastázy do vagíny - nejčastěji z maligních nádorů cervixu, těla
děložního, dále metastázy vzdálených nádorů (ovarií, tlustého
střeva, ledvin.)
Na léčbě těchto stavů se nejčastěji podílejí chirurgie,
radioterapie (teleradioterapie + brachyradioterapie)chemoterapie,
hormonální léčba, méně často pak ostatní léčebné modality.
Specifickou podskupinu vytvářejí případy, kdy se recidiva
onemocnění vytvoří v již dříve ozářeném terénu. Její zvláštnost
spočívá v určitých odlišnostech jak diagnostických, tak léčebných.
Tato problematika je předmětem tohoto sdělení.
Definice recidivy: recidiva tumoru je charakterizována jako
opakovaný nárůst tumoru in loco, nebo vzdálená metastáza rozvinutá
minimálně 6 měsíců po předchozí léčbě tumoru, který pod touto
terapií regredoval.
Charakteristiky tumoru se vztahem k rozhodování o léčebném
postupu: anatomické uložení - lokalizace, velikost,
hloubka invase, histologický typ, grade nádoru, Pagetoidní šíření,
způsob šíření (infiltrativní, expansivní,smíšené), lymfangioinvase,
okolní (přilehlé) orgány, okrajem, přítomnost VAIN, condylomata
accuminata, adenosy,další popisné charakteristiky tumoru (ulcerace,
fixace atd.), stav lymfatických uzlin a tkání v okolí tumoru.
Speciální problémy recidiv maligních tumorů v ozářené
oblasti poševní:
- I. - problémy diagnostické
Možné zhoršené včasné rozpoznání (diagnostika) recidivy jak klinicky, tak zobrazovacími metodami.
CT je uznávaná metoda pro diagnostiku recidiv malignit v malé pánvi, avšak v CT obraze může být obtížné odlišení recidivy nádoru a pooperační a poirradiační fibrosy.
NMR je vhodná diagnostická metoda recidiv malignit malé pánvi, recidivy jsou dobře zobrazitelné v T2 obraze, recidivy v oblasti svalů pánevního dna jsou lépe zobrazitelné na NMR nežli na CT. Nevýhodou NMR oproti CT je jeho vysoká cena a délka trvání vyšetření.
NMR je vhodnější pro hodnocení poirradiačních změn, nežli CT.
Vaginální ultrasonografie má omezenou výtěžnost při stanovování rozsahu recidivy onemocnění gynekologických malignit v oblasti poševní a jejím bezprostředním okolí.
- II. - problémy léčebné
Obecnou skutečností jsou omezené léčebné možnosti v předem provedenými léčebnými procedurami
poškozeném tkáňovém terénu, s vysokým rizikem rozvoje závažných komplikací.
Chirurgická léčba je výrazně limitovaná, teleradioterapie je často kontraindikovaná, chemoterapie v ozářeném terénu vykazuje obvykle malý léčebný efekt při značné systémové toxicitě.
Brachyradioterapie pak představuje optimální léčebnoumetodu s možností aplikace navýšené radiační dávky do omezeného cílového objemu tkáně při výrazném šetření okolních tkání a orgánů.
V každém případě je potřeba pečlivě individualizovaně hodnotit stav a preference pacienta, předchozí proběhlou léčbu, aktuální rozsah a lokalizaci onemocnění, možnosti daného pracoviště v poskytování určité kvality léčebné péče.
- III. - problémy psychologicko-etické
Téměř ve 100 % případů se jedná o léčbu paliativní, byť by vytouženým cílem bylo dosažení efektu kurativního.
Tyto skutečnosti musíme zohledňovat - existují individuálně
rozdílné názory na indikaci této léčby. Někteří lékaři
brachyradioterapeuti takovouto léčbu neindikují pro vysoké riziko
rozvoje závažných komplikací, které mohou vést i k úmrtí
pacientky.
Lékař rozhodující o indikaci k paliativní brachyradioterapii by měl
být vysoce erudovaný v dané problematice.
Nejčastěji se vyskytující komplikace po
gynekologickoonkologické léčbě v pánvi:
- nejčastější pooperační komplikace po radikální hysterektomii představují píštěle močové, lymfokéla, pánevní infekce a krvácení, tyto komplikace zpravidla nepřesahují 4 %
- nejčastější poirradiační komplikace v oblasti pánve představuje rektovesikální fistula, proctitis, sigmoiditis, striktura urethry a rekta a fraktura sacra, fibrotické a atrofickonekrotické změny tkání.
Brachyradioterapie recidiv v oblasti pochvy:
V paliativním záměru léčby lze zvažovat ozáření celého objemu recidivujícího tumoru s bezpečnostním lemem, limitace možností pak spočívá zpravidla v možnosti aplikované výše dávky nebo lze ozářit jen část tumoru - nejčastěji prominující do vaginy s cílem např. zástavy krvácení.
Použití radioaktivního léčebného zdroje, dnes zpravidla HDR, nejčastěji izotop Ir 192, metoda afterloadingová.
Léčebné techniky jsou obdobné jako u primárních karcinomů vaginy použití intrakavitární brachyradioterapie - muláž poševní, válec (u tumorů povrchových tumorů a/ nebo u tumorů s malou tloušťkou (limitní je zpravidla tloušťka 0,5 cm). Při tloušťce tumoru do 0,5 cm lze optimálně použít vaginální aplikační válec, průměr volen co možná největší pro těsný kontakt sliznice s povrchem aplikátoru, předepsaná dávka pak dosahuje 0,5 cm od povrchu aplikačního válce - dle plánovacího výpočtu, stanovení dávek na kritické orgány výpočtem na podkladě RTG ortogonálních projekcí (snímků) nebo in vivo dosimetrie.
Délka cílového objemu je individualizovaná, cirkulární rozsah ozáření lze modifikovat použitím speciálních vaginálních válců se stíněním 90–270 stupňů.
U nádorů s větší tloušťkou a hlubší infiltrací, eventuálně parakolpicky lokalizovaných je nutné použití intersticiální aplikace - punktury (například při použití jednorovinné punktury - intersticiální brachyterapie dočasné nebo permanentní intersticiální aplikace např. I 125.).
U pokročilejších a anaplastický forem nádorů je nezbytné volit kombinace brachyradioterapie s teleradioterapií,je-li to možné.
V individuálních případech lze zvažovat 3D plánovaní, nutné však indikovat individuálně pro často neuspokojivý stav pacientek (bolesti, krvácení, anemie...).
Poznámky k charakteristice nejčastěji se vyskytujících recidiv gynekologických malignit v oblasti pochvy.
Nádory pochvy - přestože jsou dosti raritní výskytem, lokalizace jejich recidiv je preferenčně v oblasti poševní - to je příčinou častějšího výskytu v pochvě, dále pak se recidivy vyskytují v parakolpiích a inguinálních uzlinách, vzácněji pak pak ve společných a zevních ilických uzlinách a presakrálních uzlinách.
Nádory těla děložního - vyšší výskyt recidiv se vyskytuje v oblasti horní třetiny pochvy, přesto nejsou raritní metastázy i v dolních dvou třetinách pochvy.
Nádory čípku děložního - pánevní recidiva karcinomu čípku po předchozí chirugické a/nebo radiační léčbě není vzácností, zejména u primárně pokročilých stadií nádorů.
Možností záchranné léčby u těchto předléčených pacientek (chirurgií, nebo RT/teleRT v BRT/) je vysoce rizikové a přináší s sebou právě tak jako i ve výše uvedených diagnózách vysoké riziko morbidity, nebo mortality při dosažení nízkého procenta kontroly.
Využití intersticiální brachyterapie by mělo být u nádoru čípku vyhrazeno pro indikaci pánevní recidivy, vzniklé po chirurgické léčbě nebo radioterapii nebo obou těchto metodách v předchozí léčbě.
Využití intersticiální brachyterapie by mělo být rovněž využito u primárních tumorů, které vznikají v cervikálním pahýlu, kde nelze použít intrakavitární brachyterapii.
Zavedením supervoltážní radioterapie a nízkoenergetických zdrojů s krátkým poločasem jako je Ir 192 a I 125 a pomocí nových implantačních technik se stalo reálným léčení pánevních recidiv při dosažení nižší morbidity. Je však třeba stanovit správně indikace a vybrat správný způsob retreatmentu.
Faktory ovlivňující výběr způsobu léčby:
1/předchozí způsob léčby, 2/lokalizace pánevní recidivy
Od lokalizace recidivy v pánvi může odviset individualizovaný výběr odlišné implantační techniky:
centrální recidiva
recidiva v oblasti pánevní stěny
recidiva centrální se šířením do pánevní stěny a naopak
recidiva mimo oblast pánve lokalizovaná v oblasti v oblasti zevních nebo společných ilických uzlin
Recidivy karcinomu čípku v centrální oblasti a primární tumory v oblasti poševního pahýlu nevhodné k chirurgické léčbě a po předchozím zevním ozáření lze dle literárních zdrojů léčit transperineální dočasnou punkturou afterloadingovou implantací.
Centrální recidivu s bočným rozměrem větším než 6 cm lze obtížně pokrýt transperineální punkturou pro os pubis. Jehly ve 3. řadě (kružnici) geometrického uspořádání jsou pak odtlačovány do tumoru. To vede k navýšení dávkového příkonu, zkrácení doby léčby a vyššímu riziku komplikací. V těchto případech musí být složka laterálního šíření nepokrytelná transperineální implantací buď transperineální implantací permanentních zrn I 125 nebo technikou zevního boostu (speciální techniky).
Centrální recidiva po předchozím ozáření, nevhodná k chirurgické léčbě je typickým příkladem indikace k transperineální dočasné afterloadingové brachyterapeutické aplikaci - punktuře.
Recidivy lokalizované v pánevní stěně po předchozí chirurgické léčbě a radioterapii lze dle literárních údajů optimálně léčit transperineální aplikací permanentní implantace I 125 pod kontrolu RTG C ramena. Špatnou přístupnost pro anteponovanou os pubis lze je překonat šikmým aplikačním směrem transperineálních jehelaplikátoru,kterého nelze využít u dočasné punktury.
Podobnou léčebnou metodu lze použít v léčbě recidiv pánevní stěny po předchozí radioterapii.
Recidivy lokalizované v oblasti mimo vlastní pánev, avšak lokalizované pod bifurkací břišní aorty nejsou přístupné transperineálním implantačním technikám jak dočasným, tak trvalým.
Tyto recidivy je nutné řešit operačně - je-li to možné nebo extraperitoneální permanentní implantací Ir 192. Je-li indikována zevní aplikační cesta externí brachyradioterapie měla by být aplikována po chirurgické léčbě, nikoli před ní z důvodu nažádoucí radiační expozice.
Tyto léze bývají uložené obvykle podél společných a zevních ilických cév.
Poznámka: použití intersticiální radioterapie v primární léčbě lokálně pokročilých nádorů cervixu není považované za optimální, protože vykazuje vysoké procento komplikací a špatnou lokální kontrolu tumoru. Metodou volby zůstává kombinace teleradioterapie a intrakavitární klasické brachyradioterapie.
Závěr
Aneb zkušenosti s brachyradioterapií v paliativní indikaci vaginálních recidiv tumorů a metastáz tumorů jiných lokalizací v oblasti poševní na onkologickém oddělení Nemocnice České Budějovice a. s.:
Brachyradioterapii provádíme výhradně zdrojem HDR Ir 192, přístrojem Gammamed, indikace a výběr techniky a stanovení dávkového schematu a celkové dávky je přísně individuální.
Máme malý počet (soubor) pacientek - nelze činit závažnější závěry, aplikujeme jak vaginální aplikace válcem nebo odlitkovými mulážemi dentálním silikonem, tak intersticiální punktury při hlubší infiltraci stěny poševní a parakolpií tumorem.
Přestože máme u některých pacientek výskyt i závažných komplikací ve smyslu nekrotisujících změn
poševních stěn a/nebo tvorbou orgánovaginálních píštělí, domníváme se, že indikace k provedení brachyradioterapie v této indikaci je oprávněná, neboť mnohdy nelze stanovit podíl aplikované paliativní brachyterapie na rozvoji komplikací, na kterých se může podílet i poškození předchozí léčbou a zejména persistentním tumorem. Mimo to u řady pacientek dosahujeme mnohdy nad očekávání dobrého léčebného výsledku - stabilizace histologicky prokázaného nádorového onemocnění, které jednoznačně vede k naplnění intence paliativní terapie a výrazně zlepšuje kvalitu života pacientek, možné je i zlepšené přežívání - podrobněji viz prezentace kazuistik na XVII. jihočeských onkolgických dnech v Českém Krumlově 2010.
Datum přednesení příspěvku: 15. 10. 2010