Konference: 2009 XXXIII. Brněnské onkologické dny a XXIII. Konference pro sestry a laboranty
Kategorie: Genitourinární nádory
Téma: XXIII. Karcinom prostaty
Číslo abstraktu: 198
Autoři: MUDr. Milan Král, Ph.D.; MUDr. Vlasta Rosinská; Prof. MUDr. Vladimír Študent, Ph.D.; MUDr. Martin Hrabec; MUDr. Michal Grepl, PhD; MUDr. Aleš Vidlář
Úvod
V důsledku programů včasné detekce karcinomu prostaty prostřednictvím odběrů PSA jsme svědky zvyšování četnosti záchytu tohoto onemocnění v časném stádiu onemocnění (tj. záchyt karcinomů ohraničených na prostatu) ve srovnání s obdobím před zavedením PSA do klinické praxe (tzv. migrace stádií). V důsledku toho je převážná většina karcinomů stádia Tlc. Řada těchto nádorů vzhledem ke svým příznivým biologickým parametrům (staging, grading, PSA) nám dovoluje pacientům nabídnout nejen tradiční způsoby časné léčby (radikální prostatektomie či radioterapie), ale také přísné sledování pacienta a zahájení aktivní léčby s kurativním záměrem odložené až do doby, kdy máme známky laboratorní či klinické progrese onemocnění tzv. aktivní surveillance (monitoring). Tento přístup tak umožní řadě pacientů se vyhnout léčbě s řadou možných nežádoucích dopadů či alespoň oddálení této léčby.
Materiál a metody
S ohledem na četné probíhající studie, jež mají totožná inkluzní kritéria, jsme užili všeobecně akceptovaná kritéria studie PRIAS, mezi něž patří staging karcinomu max. T2, hodnotu PSA nižší než 10 a Gleasonovo skóre nepřesahující 6 (bez Gleasonova typu 4). Cílem studie bylo zjistit, u kolika pacientů operovaných na našem pracovišti (kteří vstupně splňovali kritéria aktivního monitoringu), by staging a grading po radikální prostatektomii nadále splňoval podmínky aktivní surveillance. Podmínkou bylo, aby vzorky z primární biopsie i preparát po radikální prostatektomii hodnotil patolog z našeho pracoviště. V období 6/2006-12/2008 jsme biopticky diagnostikovali karcinom prostaty na našem pracovišti u 236 pacientů (včetně lokálně pokročilých a generalizováných). Z těchto splňovalo inkluzní kritéria surveillance 68 pacientů. Pro radikální prostatektomii se rozhodli 54 pacienti (7 zvolilo radioterapii, 7 primárně zvolilo aktivní surveillance).
Výsledky
Z 54 pacientů podstoupivších radikální prostatektomii inkluzní kritéria i se znalostí pooperačního stagingu a gradingu nadále splňovalo 30 pacientů, tj. 55%. U 24 pacientů, tj. 45%, došlo ke zhoršení stagingu (2 pacienti), gradingu (17 pacientů) nebo obou parametrů (5 pacientů).
Závěr
Ačkoli předkládané výsledky nepůsobí příliš optimisticky a mohou zpochybňovat indikaci aktivní surveillance u pacientů s karcinomem prostaty, je třeba je brát obezřetně. Důvodem je fakt, že řada pacientů s neodhaleným, ač přítomným Gleasonovým typem 4 či s lokálně pokročilým karcinomem nemusí zprogredovat klinicky či biochemicky (do popředí se pak mohou dostat např. interní komorbidity), a dalším důvodem je, že surveillance neupírá pacientovi možnost na definitivní kurativní léčbu, ale umožňuje její oddálení, čímž prodlužuje dobu bez potenciálních negativních důsledků léčby.
V důsledku programů včasné detekce karcinomu prostaty prostřednictvím odběrů PSA jsme svědky zvyšování četnosti záchytu tohoto onemocnění v časném stádiu onemocnění (tj. záchyt karcinomů ohraničených na prostatu) ve srovnání s obdobím před zavedením PSA do klinické praxe (tzv. migrace stádií). V důsledku toho je převážná většina karcinomů stádia Tlc. Řada těchto nádorů vzhledem ke svým příznivým biologickým parametrům (staging, grading, PSA) nám dovoluje pacientům nabídnout nejen tradiční způsoby časné léčby (radikální prostatektomie či radioterapie), ale také přísné sledování pacienta a zahájení aktivní léčby s kurativním záměrem odložené až do doby, kdy máme známky laboratorní či klinické progrese onemocnění tzv. aktivní surveillance (monitoring). Tento přístup tak umožní řadě pacientů se vyhnout léčbě s řadou možných nežádoucích dopadů či alespoň oddálení této léčby.
Materiál a metody
S ohledem na četné probíhající studie, jež mají totožná inkluzní kritéria, jsme užili všeobecně akceptovaná kritéria studie PRIAS, mezi něž patří staging karcinomu max. T2, hodnotu PSA nižší než 10 a Gleasonovo skóre nepřesahující 6 (bez Gleasonova typu 4). Cílem studie bylo zjistit, u kolika pacientů operovaných na našem pracovišti (kteří vstupně splňovali kritéria aktivního monitoringu), by staging a grading po radikální prostatektomii nadále splňoval podmínky aktivní surveillance. Podmínkou bylo, aby vzorky z primární biopsie i preparát po radikální prostatektomii hodnotil patolog z našeho pracoviště. V období 6/2006-12/2008 jsme biopticky diagnostikovali karcinom prostaty na našem pracovišti u 236 pacientů (včetně lokálně pokročilých a generalizováných). Z těchto splňovalo inkluzní kritéria surveillance 68 pacientů. Pro radikální prostatektomii se rozhodli 54 pacienti (7 zvolilo radioterapii, 7 primárně zvolilo aktivní surveillance).
Výsledky
Z 54 pacientů podstoupivších radikální prostatektomii inkluzní kritéria i se znalostí pooperačního stagingu a gradingu nadále splňovalo 30 pacientů, tj. 55%. U 24 pacientů, tj. 45%, došlo ke zhoršení stagingu (2 pacienti), gradingu (17 pacientů) nebo obou parametrů (5 pacientů).
Závěr
Ačkoli předkládané výsledky nepůsobí příliš optimisticky a mohou zpochybňovat indikaci aktivní surveillance u pacientů s karcinomem prostaty, je třeba je brát obezřetně. Důvodem je fakt, že řada pacientů s neodhaleným, ač přítomným Gleasonovým typem 4 či s lokálně pokročilým karcinomem nemusí zprogredovat klinicky či biochemicky (do popředí se pak mohou dostat např. interní komorbidity), a dalším důvodem je, že surveillance neupírá pacientovi možnost na definitivní kurativní léčbu, ale umožňuje její oddálení, čímž prodlužuje dobu bez potenciálních negativních důsledků léčby.
Datum přednesení příspěvku: 17. 4. 2009
