Pokročilý karcinom ve screeningu nádorů prsu

Procentuální výskyt pokročilého karcinomu prsu ve screeningu nádorů prsu by měl být nízký, dle zkušeností zemí, kde běží screening již více než deset let, by neměl překračovat 5%. Při tomto hodnocení však nesmíme zaměňovat počet pokročilých karcinomů u žen, které přichází na screeningovou mamografii, s počtem těchto karcinomů, které se objevují paralelně vedle screeningu.
V zobrazovacích metodách není jednoznačně určeno, kdy pouhým hodnocením obrazů můžeme usuzovat na pokročilý tumor. Z pohledu radiologa, specialisty na čtení mamografií, není problém nalézt tumor o velikosti 20-25mm a to bez ohledu na typ žlázy (čitelnost mamogramu), jsou-li použity ve vhodné kombinaci základní zobrazovací metody – mamograf a ultrazvuk, eventuelně doplněna diagnostická core biopsie.
Důvodů, proč se i ve funkčním screeningu stále objevují pokročilé tumory, je několik. V první řadě se budou vyskytovat ve skupině neoslovitelných žen, které nikdy preventivní program neakceptují. Tyto ženy by však měly přicházet s deklarovanými klinickými projevy tumoru, ne jako bezpříznakové, není-li tomu tak, jde o selhání odesílajícího lékaře. Druhou skupinou jsou pravé intervalové karcinomy (rychle rostoucí, biologicky agresivní), které jsou doprovodným jevem screeningu a jejichž počty se nesmí zvyšovat eventuelními nepravými intervalovými karcinomy, pocházejícími z diagnostického selhání radiologů.
Paralelně vedle screeningu se budou stále objevovat pokročilá stadia u žen, které dosud nedosáhly screeningového věku nebo jej naopak přesahují. Důvody výskytu v těchto věkových kategoriích jsou stále stejné: neznalost problematiky, obava ze ztráty prsu. Velkým problémem jsou karcinomy ve věkové skupině velmi mladých žen, kde se kombinuje neznalost a strach ženy a podceněním hmatného nálezu specialistou (těhotenské karcinomy, karcinomy, či karcinomy žen do 30let).
Role radiologa v diagnostice pokročilých tumorů, kde mnohdy dominuje klinický projev, je v potvrzení maligní povahy léze core biopsií před nasazením neoadjuvantní chemoterapie. Za předpokladu, že pokročilý karcinom bude většinou hodnocen jako primárně neoperabilní tumor, je předléčebná jádrová biopsie stabilní součástí plánování léčby.
Nově sehrává radiolog úlohu v době podávání neoadjuvantní chemoterapie, neboť může poměrně přesně sonograficky hodnotit in vivo efekt podávané léčby po každé podané dávce.Tyto informace doplněné o mamografii před a po léčbě přinášejí důvěryhodné souhrnné informace o senzitivitě či rezistenci nádorové masy a dávají onkologovi prostor pro eventuelní změnu ve výběru chemoterapeutika.
Dalším důležitým úkolem pro radiologa v léčbě primárně pokročilých karcinomů je označení okrajů původně hmatné léze. Dle výsledků různých studií je známo, že až deset procent nádorů léčených neoadjuvantně zcela regreduje, a to nejen v zobrazovacích metodách, ale i v definitivní histologii. Studie dále uvádějí až 80% efekt neoadjuvatní léčby (v různé škále regrese)a z toho plynoucí nárůst prs záchovných výkonů, dokonce k tumorecomií, které mohou být prováděny jen tehdy, jsou-li pod zobrazovacími metodami označeny hranice
mezi nádorem prostoupenou tkání a okolním zdravým parenchymem ještě před započetím léčby. Radiolog pak během léčby hodnotí, co se děje v poli vyznačeném trvalými sono kontrastními značkami. V České republice používané 4% carbo adsorbens setrvává po celou dobu léčby v lokalitě, kam bylo umístěno a je cenným viditelným markerem, dle
kterého se řídí onkochirurg provádějící prs záchovný výkon.