Pohybová aktivita a zdraví

Pohyb je nejrozšířenějším jevem v živé přírodě. Je základní vlastností živé hmoty a je nutný pro správný vývoj každého živého tvora. Pro člověka je základem jeho veškeré aktivní činnosti. Pomáhá člověku k seberealizaci a ke kontaktu s okolím.
Tělesný pohyb je projevem pohybového systému, který je jediné ústrojí v lidském těle, které pracuje pod kontrolou vědomí. Pohyb provází člověka celý život, na každém kroku a každou vteřinu.
Pohybová aktivita je přírodou koncipovaný lék na většinu chorob. Pohyb byl v minulosti hlavním mechanismem získávání zdrojů k udržení života. Formoval strukturu i funkci organismu. V současnosti dochází k úbytku fyzicky náročné práce. Provádí se práce náročné na vysokou koncentraci, vyžadující vysoký stupeň soustředění ve vynucených, nepřirozených polohách.
Sedavý způsob života ovlivňuje velmi negativně organismus člověka. Vlivem inaktivity dochází k nedostatečné stimulaci pohybového systému a zabezpečujících orgánů. Postupně ochabuje svalstvo nepracujících orgánů, snižuje se celková výkonnost organismu a klesá zdatnost. Vertebrogenní obtíže a bolesti kloubů jsou jedním z nejčastějších projevů pohybové nedostatečnosti. Často se vyskytují psychické problémy, stres a s tím souvisící bolest hlavy. Nedostatek pohybové aktivity má však také velký vliv na civilizační choroby jako jsou: obezita, cukrovka, srdečně-cévní onemocnění, vysoký krevní tlak, zvýšené riziko aterosklerózy, infarktu, mozkové mrtvice a nádorová onemocnění.
Organismus se pohybové aktivitě vlivem jejího působení postupně přizpůsobuje. Při prvním setkání s neznámou zátěží se stav organismu mírně vychyluje a vzniká tzv. fyzický stres, který je nepříjemný. Při častějším vychýlení si organismus vytváří mechanismy, které mu pomáhají lépe se vyrovnat se zátěží. Organismus se přizpůsobuje novým podmínkám, zvyšuje svoji výkonnost a zlepšuje funkční kapacitu jednotlivých systémů v těle. Tento proces se nazývá adaptace. Organismus se adaptuje na chronicky zvýšenou zátěž, a tím si zvyšuje toleranční limit. Při pravidelném, souměrném a přiměřeném zatěžování organismu je toleranční limit vysoký, tzn. organismus je stabilní, odolný a schopný nárazově snést vyšší zátěž bez výraznějšího či podstatnějšího poškození. Při chronickém nedostatku fyzicky náročných podnětů dochází ke komplexní odpovědi organismu – ke snížení tolerančního limitu, tzn. organismus nepředpokládá výskyt namáhavých činností a likviduje nevyužívané rezervy ve struktuře svalů, šlach, vazů, kostí a zabezpečujících systémů. Má snížené nároky a pracuje méně efektivně. Organismus je poté schopen zvládat pouze běžné, fyzicky nenáročné úkoly. Při zvýšení požadavků dochází k přetěžování organismu a zvyšuje se riziko jeho poškození. Nárazová činnost vede k přetížení jednotlivých systémů a k jejich poranění nebo selhání. Nevyužívání kapacity pohybového systému vede ke vzniku svalových nerovnováh, ke změnám pohybových stereotypů a k oslabení šlach a vazů.
Pokud má pohyb ovlivňovat kvalitu života pozitivně, musí být adekvátní okamžitým možnostem organismu a musí ovlivňovat všechny systémy těla přiměřeně a soustavně. Pohyb může stejně jako lék pomáhat či škodit, záleží na vhodné volbě typu cvičení, intenzitě a celkovém objemu zátěže. Vhodně strukturovaná záměrná stimulace je prokazatelně nejefektivnější cestou ke snížení nemocnosti, dosažení vyšší úrovně zdatnosti, výkonnosti a kvality života.

Pohybová aktivita má velmi širokou škálu příznivých vlivů na organismus.
- Vliv v boji proti nádorovým onemocněním. Pohybová aktivita má protektivní účinek. Vlivem dlouhodobého působení pohybové aktivity se zlepšují imunitní funkce a dochází k pozitivním změnám, způsobeným změnou životního stylu. U mužů je nedostatek pohybu spojen se zvýšeným rizikem vzniku rakoviny tlustého střeva a konečníku. Díky pohybové aktivitě se zvyšuje imunita a zlepšuje peristaltika stěny zažívacího traktu a zrychlují střevní pasáže. U žen byl zjištěn vliv pohybové aktivity na výskyt rakoviny prsu, nádorů vaječníku, dělohy a pochvy. Pohybová aktivita se řadí mezi hlavní prostředky primární prevence nádorů.
- Vliv na kardiopulmonární systém. Pohybová aktivita zvyšuje maximální kyslíkovou spotřebu, což je důsledek vzestupu zvětšeného maximálního tepového objemu a zvýšené extrakce a utilizace 02 v kosterním svalu. Pohybová aktivita snižuje tepovou frekvenci v klidu i při cvičení střední a submaximální intenzity. Kombinace zvýšené aerobní kapacity a optimální redukce tělesného tuku je nejefektivnější způsob redukce stresu a zatížení. Pohybová aktivita odstraňuje unavitelnost a zvyšuje psychickou a fyzickou výkonnost. Zvyšuje se end-diastolický a systolický objem při nezměněné tloušťce myokardu a jeho nezměněné kontraktilitě. Zvětšuje se průsvit koronárních tepen a hustota kapilár v myokardu.
- Vliv na krevní tlak. Pravidelné cvičení mírně snižuje systolický (o 5 – 25 mm Hg) i diastolický krevní tlak (o 3 – 15 mm Hg), u normotoniků i hypertoniků. Vlivem pohybové aktivity se nemění bazální produkce katecholaminů, je však příznivě ovlivněna citlivost buněčných receptorů efektorových tkání na tyto hormony. Pokles hladiny inzulinu a pokles tubulární reabsorbce Na+ v ledvinách.
- Vliv na chemické pochody v krvi. Pohybová aktivita zvyšuje aktivitu lipoproteinové lipázy a snižuje aktivitu lecitin cholesterol acetyltransferázy – snížené riziko aterogeneze. Redukuje koncentraci inzulinu, zvyšuje citlivost svalových buněk na inzulin, stabilizuje sacharidový metabolismus a zlepšuje glukózovou toleranci.
- Vliv na snížení hmotnosti. Vlivem pohybové aktivity dochází během i po cvičení ke zrychlení metabolických pochodů. Díky pohybové aktivitě se zrychlují metabolické pochody, během i po cvičení. Zvyšuje se množství aktivní tělesné hmoty. Mobilizují se tukové rezervy a vzrůstá celkový výdej energie. Pohybová aktivita s kombinací nízkoenergetickou stravou je nejefektivnější metoda pro redukci centrální obezity.
- Vliv na psychickou činnost. Aktivní životní styl snižuje stres, depresi, agresivitu. Zlepšuje kvalitu spánku. Zvyšuje sebevědomí. Napomáhá zkrácení psychomotorického reakčního času, zlepšení koordinace u starších osob.
- Vliv na svalové a kosterní funkce. Díky pohybové aktivitě se zvyšuje pružnost a pevnost ligament a úponových šlach. Dochází ke zvětšení počtu a objemu kolagenových vláken. Zvětšuje se ohebnost kloubů a svalová síla, vytrvalost a tonus. Narůstá obsah minerálů v kostech, což redukuje osteoporózu. Zvětšuje se hustota kapilární sítě a objem mitochondrií a jejich enzymů v kosterních svalech, což způsobuje zvětšení oxidativní kapacity pro pyruváty, volné mastné kyseliny a ketolátky a tím, při nezměněném průřezu svalového vlákna šetří sacharidy. Klouby si udržují optimální výživu a pružnost pohybem.

V poradně pro zdravou výživu a odvykání kouření doporučujeme pohybovou aktivitu pacientům jako preventivní lék, i jako lék k účelnému léčení poškození organismu. Před naplánováním pohybové aktivity nejprve u pacienta stanovujeme tělesnou zdatnost. Pro zjištění tělesné zdatnosti využíváme několika způsobů. Nejprve odhadujeme úroveň zdatnosti pomocí otázek typu: Cvičíte pravidelně? Kolik roků? Jakým způsobem cvičíte? Druh cvičení? Kolikrát týdně cvičíte? Jakou dobu trvá jedno vaše cvičení? Jak intenzivně cvičíte? Známky únavy, pocení?, poté provádíme s pacientem testy zdatnosti. Vybíráme ze široké škály testů, např. Kaschův step tes, Ruffierovu zkoušku, testy na svalovou sílu a pružnost. Po zjištění stavu organismu pacienta, navrhneme program tělesné aktivity. Doporučíme pacientovi vhodné cvičení a pohybové aktivity, nabízíme více možností, aby si pacient mohl vybrat a našel si aktivitu, která mu vyhovuje. Seznámíme pacienta se zásadami správného cvičení, naučíme ho vypočítávat si intenzitu cvičení a velikost zatížení působícího na organismus. Pro záznam údajů o pacientovi využíváme Formulář základních údajů tělesné zdatnosti, kde zaznamenáváme: Datum vyšetření, Jméno a příjmení, Věk, Kardiovaskulární onemocnění v rodinné anamnéze, Kuřák, Krevní tlak, Diabetik, Výška (cm), Hmotnost (kg), BMI, Obvod v pase (cm), Obvod boku (cm), WHR, Hodnocení distribuce tuku: androidní – gynoidní, Kontraindikace cvičení. Postupně pak zjišťujeme změny v průběhu léčby, pro které je velmi důležité, aby si pacient vedl denní záznamy pohybové aktivity.


Závěr:
Pravidelná a přiměřená pohybová aktivita je nezbytnou součástí zdravého životního stylu, vede k zvýšení úrovně zdraví a zdatnosti, a zvyšuje kvalitu života. Na základně pravidelného cvičení lze získat tělesnou i duševní pohodu a dobré zdraví. Cvičení jako prevence, je vysoce účinný prostředek vzniku, případně léčby řady závažných onemocnění a současně i prostředkem zlepšení zdraví. Je to prostředek preventivní péče o zdraví, navrací nežádoucí změny.

Literatura:

1. Kolektiv autorů: Manuál prevence a časné detekce nádorových onemocnění, Masarykův onkologický ústav, Brno, 2002. ISBN 80-238-9513-3.
   
2. Perič, T.: Sportovní příprava dětí, Grada 2004, ISBN 80-247-0683-0.
   
3. Stejskal, P.: Proč a jak se zdravě hýbat, Presstempus, 2004, ISBN 80-903350-2-0.
   
4. Manuál prevence v lékařské praxi, SZÚ, Praha.