Pohled na novou histopatologickou klasifikaci karcinoidů a možné problémy při jejich registraci v NOR

Odborná onkologická i statistická sdělení se opakovaně zabývají nejčastěji se vyskytujícími skupinami nádorových onemocnění – karcinom prsu, plic, kolorekta apod. – a jejich incidencí, mortalitou a vztahem TNM klasifikace k jejich terapii. V rámci těchto malignit pak zcela do pozadí ustupují některé neméně zajímavé a svými příznaky různorodé nádory, jejichž registrace je také důležitá jak pro rozbor výskytu, tak k multidisciplinární spolupráci lékařských oborů v rámci terapie.
Jednou z těchto diagnóz je skupina karcinoidů, jejichž problematikou se od roku 1999 začala uceleně zabývat „Karcinoidová skupina ČR“. Jejími členy jsou zástupci diagnostických i terapeutických oborů z různých pracovišť celé naší republiky. Vyvrcholením této spolupráce se stala stručná monografie o karcinoidu, která byla vytištěna za podpory firmy Beaufour Ipsen na konci roku 2003. Touto příručkou však úsilí skupiny nekončí. I nadále se zabýváme zejména svízelnou otázkou léčby karcinoidů. Ke komplexnímu pohledu na problematiku tohoto nádorového onemocnění jednoznačně patří i epidemiologické údaje a histopatologická klasifikace.
Ve zmíněné stručné monografii uvádějící problematiku karcinoidních nádorů je uvedeno jejich základní histopatologické dělení na karcinoidy typické a atypické. Zcela nový pohled na tyto nádory přinesla klasifikace endokrinně aktivních tumorů WHO vydaná v roce 2000, která zavádí termíny „dobře diferencovaný endokrinní tumor – karcinoid“, „dobře diferencovaný endokrinní karcinom – maligní karcinoid“ a „málo diferencovaný endokrinní karcinom – malobuněčný karcinom“. Tato klasifikace, založená na klinicko-patologických korelacích se však dosud nedostala do povědomí odborné veřejnosti v odpovídající šíři a navíc
3. vydání MKN-0 z roku 2000 tuto klasifikaci ve svých kódech nezohledň uje.
Rozborem anonymních dat o incidenci a terapii karcinoidu v letech 1994 – 2001 (údaje ÚZIS ČR a NOR ČR) jsme narazili na drobné chyby při registraci, které mohou vznikat na podkladě nesprávného přiřazení morfologického kódu. Vzhledem k tomu, že v tomto ohledu může nová klasifikace endokrinně aktivních nádorů situaci ještě komplikovat, je požadavek „druhého čtení“ na referenčních pracovištích patologie stále aktuální.
V našem sdělení uvádíme konkrétní číselná data o výskytu karcinoidů v ČR a jejich léčbě. Zároveň chceme velmi stručným přehledem změn v nové klasifikaci upozornit odbornou veřejnost a pracovníky NOR, aby při zpracování údajů pro registraci nádorových onemocnění věnovali pozornost nejen číselnému morfologickému kódu, ale i pozorně pročetli histologický nález. Korelací obsahu a kódu pak můžeme odstranit příp. nedostatky, které v konečném dopadu mají význam nejen statistický, ale mnohdy mohou významně ovlivnit i náhled odborného lékaře na léčbu onemocnění u konkrétního pacienta!