PODPORA MOBILNÍCH INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ NA PRACOVIŠTI ONKOLOGICKÝCH SESTER -VÝSLEDKY PRVNÍHO PILOTNÍHO TESTOVÁNÍ

Východiska:

Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů (dále jen NCO NZO) je součástí partnerského konsorcia mezinárodního projektu s názvem: Podpora mobilních technologií na pracovišti onkologických sester - Supporting innovative learning approaches through mobile integra­tion in the workplace oncology nursing no. 518383-LLP-1ES-LEONARDO LMP SMILEON. Koordinátorem celého projektu je Katalánský onkologický institut v Barceloně. Dalšími partnery jsou kolegové z obdobných institucí z Itálie, Slovinska, Litvy a Turecka. Partnerem NCO NZO pro testování nové výukové strate­gie se stalo pracoviště Masarykova onkologického ústavu v Brně. Cíl projektu vychází z myšlenky, že využitím mobilních informačních technologií je možné, aby se výuka stala více sociální a neformální.

Materiál a metody:

Hlavním předmětem projektu bylo vytvoření speciální aplikace SMILEON pro mobilní za­řízení (tablety, chytré telefony). Pro potřebu testování byly zakoupeny tablety, pomocí kterých byla výuková aplikace poprvé testována skupinou 11 onkolo­gických sester, z nichž 1 sestra zastávala roli tutora a 10 sester roli studentů. Průměrný věk testujících sester byl 37 let. Celý proces byl zároveň sledován ne­závislými pozorovateli, kteří měli přístup do aplikace a mohli mít přehled o aktivitách respondentů.

Výsledky:

V průběhu prvního jednoměsíčního pilotního testování a po jeho skončení účastníci vyplnili hodnotící dotazník a zároveň s nimi byl veden řízený rozhovor. Otázky byly sestaveny do Likertovy škály. Vý­sledky jsou uvedené z dat získaných pouze od respondentů z České republiky. Čeští respondenti nejčastěji vyhledávají odborné informace na internetu, až na druhém místě stojí vzdělávání v kurzech. Nejméně hledají informace čtením knih. Nejlépe se učí srovnáváním myšlenek a výsledků s ostatními kolegy a nej­hůře samostudiem. Zásadní je pro ně podpora učitele nebo tutora. Čas na manipulaci s výukovou aplikací většina z nich měla v práci po skončení pracovní doby nebo až doma. Celková důležitost testované metodologie byla hodnocena v průměru na šestibodové Likertově škále počtem 5 bodů, efektivita 5,2 bodů a celková spokojenost s technologií průměrným počtem 4,5 bodů.

Závěr:

I přes počáteční nedůvěru účastníků a některé výhrady k technické stránce apli­kace se účastníci shodli na tom, že testovaná technologie je plně využitelná u studentů v pregraduálním studiu a u sester v období nástupní praxe, méně pak u sester v běžné praxi.