Konference: 2010 XXXIV. Brněnské onkologické dny a XXIV. Konference pro sestry a laboranty
Kategorie: Nádory hlavy a krku
Téma: Neuroonkologie
Číslo abstraktu: 080
Autoři: MUDr. Radim Grosman
Osový skelet patří hned po plících a játrech
mezi místa s nejčastějším výskytem metastáz. Vzhledem k přítomnosti
nervových struktur je radikální operace ve smyslu onkologické
radikality prakticky nemožná. Stejně i radikální operace ve smyslu
kompletního odstranění metastázy jsou technicky obtížné, jsou
provázeny velkými krevními ztrátami a velkým množstvím pooperačních
komplikací. Na druhé straně pouhé paliativní uvolnění nervových
struktur případně doplněné stabilizací páteře může vést k lokální
recidivě s tlakem na durální vak nebo i k selhání instrumentace a
kolapsu páteře. Proto je pečlivé plánování radikality výkonu velmi
obtížné.
K základnímu rozdělení používáme Tomitovu klasifikaci z roku 2000, která na základě origa primárního tumoru, počtu a operability orgánových metastáz a počtu kostních metastáz doporučuje radikalitu operace. Zároveň je nutné přihlížet i k celkovému stavu pacientů (Karnofsky index) a k neurologickému nálezu (Frankel), rychlosti nástupu nervového postižení a jeho progresi. Vývoj moderních implantátů s možností náhrady obratlového těla a stabilizace páteře, jak z předního, tak zadního přístupu, umožňuje zvýšit počet radikálních operací. Stejně i účinná onkologická léčba základního onemocnění, která prodlužuje přežití pacientů s nádorovým onemocněním nás opravňuje k těmto radikálním výkonům.
V letech 1983 až 2009 bylo na Ortopedické klinice FN Brno operováno 853 pacientů pro nádorové postižení páteře. Zatímco v počátečním období šlo o čistě paliativní uvolnění nervových struktur, v současnosti je dekomprese se stabilizací páteře vyhrazena pouze pro pacienty s krátkodobým předpokládaným přežitím, a tam kde to lze, volíme radikální výkon s kompletním odstraněním nádorových hmot nebo i kompletní odstranění obratle.
Plánování radikality operace nádorového postižení páteře je vzhledem k velkému množství faktorů ovlivňujících výsledek velmi obtížné a nelze pro ně stanovit jednotná pravidla. Přestože jsou tyto operace ve většině případů paliativní, umožní sebeobsluhu a zachovají životní standard nemocných.
K základnímu rozdělení používáme Tomitovu klasifikaci z roku 2000, která na základě origa primárního tumoru, počtu a operability orgánových metastáz a počtu kostních metastáz doporučuje radikalitu operace. Zároveň je nutné přihlížet i k celkovému stavu pacientů (Karnofsky index) a k neurologickému nálezu (Frankel), rychlosti nástupu nervového postižení a jeho progresi. Vývoj moderních implantátů s možností náhrady obratlového těla a stabilizace páteře, jak z předního, tak zadního přístupu, umožňuje zvýšit počet radikálních operací. Stejně i účinná onkologická léčba základního onemocnění, která prodlužuje přežití pacientů s nádorovým onemocněním nás opravňuje k těmto radikálním výkonům.
V letech 1983 až 2009 bylo na Ortopedické klinice FN Brno operováno 853 pacientů pro nádorové postižení páteře. Zatímco v počátečním období šlo o čistě paliativní uvolnění nervových struktur, v současnosti je dekomprese se stabilizací páteře vyhrazena pouze pro pacienty s krátkodobým předpokládaným přežitím, a tam kde to lze, volíme radikální výkon s kompletním odstraněním nádorových hmot nebo i kompletní odstranění obratle.
Plánování radikality operace nádorového postižení páteře je vzhledem k velkému množství faktorů ovlivňujících výsledek velmi obtížné a nelze pro ně stanovit jednotná pravidla. Přestože jsou tyto operace ve většině případů paliativní, umožní sebeobsluhu a zachovají životní standard nemocných.
Datum přednesení příspěvku: 23. 4. 2010