Konference: 2013 XXXVII. Brněnské onkologické dny a XXVII. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky
Kategorie: Onkologická farmacie a farmakoekonomika
Téma: IV. Vývoj nových léčiv, farmakoekonomika, klinická farmacie v onkologii
Číslo abstraktu: 035
Autoři: MUDr. Kateřina Kubáčková
Léčebné molekuly cílené terapie pro onkologické indikace byly jedny z prvních, které se staly součástí běžné klinické praxe. Přestože se u řady malignity již v době nástupu koncem minulého tisíciletí dosáhlo výrazných úspěchů (nádory varlete, maligní lymfomy), většina endemicky se vyskytujících nádorů v pokročilém stavu zůstává přes kombinované léčebné modality inkurabilními onemocněními. Z rychle postupujících poznatků v oblasti molekulární biologie a genetiky se mnoho dříve homogenních nádorových jednotek rozpadá na nové nádorové entity s odlišnými charakteristikami nabízejícími nové cílové struktury pro nové molekuly cílené personalizované medicíny. Již v roce 2004 časopis Nature zveřejnil článek, ve kterém charakterizoval léčebný přístup onkologie 21. století: princip 4P - prediktivní - personalizovaná - preventivní - participační onkologie. V současné době se nachází v přelomové době, kdy se od reaktivního přístupu k chorobám přesouváme k medicíně jako proaktivní disciplíně. Medicína se stává vědou o informacích, vyžadujících systémový holistický přístup, kde se již neobejdeme bez metodiky analytických technologií - matematických počítačových a fyzikálních. I přes registraci nových léčivých inovativních přípravků z oblasti personalizované medicíny je jich většina schválena pouze na prodloužení doby do progrese onemocnění, bez výrazného efektu na délku přežívání. Paradigmatem zlepšení účinnosti protinádorové terapie se jeví identifikace biomarkerů jako indikátorů patologických dějů či farmakoterapeutických zásahů, možných selektovat typy nádorů nejen z pohledu protinádorové odpovědi, ale i predikce toxicity léčby. S tímto přístupem jde ruku v ruce nutnost nové strategie klinického vývoje a zkoušení nových molekul. Trastuzumab, monoklonální protilátka proti HER-2 recep-toru, je příkladem nejdéle používaného principu personalizované medicíny pro specifickou podskupinu nemocných. Nejnovějšími příklady cílené terapie je schválení crizotinibu, ALK-inhibitoru pro podskupinu nemalobuněčných karcinomů plic nesoucích ALK mutaci. Vemurafenib, inhibitor B-raf, je schválen k léčbě metastatického melanomu nesousího specifickou mutaci B-raf V6004. Nádor nežije v izolovaném prostředí, ale je zásadně ovlivňován právě nádorovým mikroprostředím, které se stává také jedním z možných cílů personalizované medicíny. Inhibice novotvorby cév je standardní součástí léčby několika solidních nádorů.
Datum přednesení příspěvku: 18. 4. 2013