Konference: 2007 XV. Západočeské pneumoonkologické dny
Kategorie: Zhoubné nádory plic a průdušek
Téma: Konference bez tematických celků
Číslo abstraktu: 2007_24
Autoři: MUDr. Helena Čoupková
Léčba bronchogenního karcinomu přes nepopiratelný pokrok v posledních třech desetiletích nepřináší stále uspokojivé výsledky.
Vzhledem k tomu, že dosud nebyla objevena efektivní a nepříliš zatěžující metoda screeningu, je rakovina plic u většiny nových pacientů diagnostikována v pozdním stadiu onemocnění, kde již není možná kurativní léčba.
Proto velká část pacientů je léčena paliativně systémovou léčbou, jejímž cílem je (kromě prodloužení přežití) zlepšení kvality života nemocných.
Nežádoucí účinky dobře vedené paliativní léčby a nepříjemnosti spojené s častými návštěvami lékaře a s opakovanými aplikacemi chemoterapie by neměly převažovat nad pozitivním efektem terapie, který je často obtížně hodnotitelný a většinou nemá dlouhého trvání.
Jednou z možností, jak ulehčit nemocnému jeho léčbu, je perorální (p.o.) aplikace cytostatik za rozumného sledování toxicity chemoterapie. Podávání p.o. chemoterapie je výhodné zvláště pro onkologická centra, kam dojíždějí pacienti často z velkých vzdáleností. Podmínkou je ovšem dobrá spolupráce s pacientem, s jeho rodinou a s jeho praktickým lékařem.
Jaké máme možnosti p.o. chemoterapie u nemocných s karcinomem plic?
U nemalobuněčného bronchogenního karcinomu (NSCLC) máme k dispozici Navelbine Oral, Vinca alkaloid, který je úspěšně aplikován v rámci jak kurativní, tak paliativní chemoterapie, výhodný nejvíce pro pacienty s insuficietním periferním žilním systémem. Tento lék lze podávat jak v kombinaci s jinými léky (cisplatina, carboplatina), tak v monoterapii, s výhodou ho lze použít jako radiosensibilizátor při současné radioterapii nemocných s lokoregionálním inoperabilním onemocněním s kurativním záměrem.
U malobuněčného karcinomu plic (SCLC), zvláště u disseminovaných forem v II. a další linii chemoterapie, je účinným lékem p.o. etoposid (Vepesid). Topotecan (Hycamtin), který je registrován pro léčbu recidivujícího SCLC, se vyrábí i ve formě tablet, zatím není v ČR dostupný. Z ostatních perorálních cytostatik můžeme sáhnout i po „starších lécích“, jako je methotrexat, cyclofosfamid, u nemocných s mozkovými metastázemi (u NSCLC i u SCLC) se někdy osvědčí kombinace PCV, kde jedním z účinných léků je p.o. derivát nitrosourey lomustine (CeeNU) a procarbazin (Natulan).
Na druhé straně při volbě p.o. chemoterapie je však také nutné vzít v úvahu hůře předvídatelnou resorpci léků v gastrointestinálním traktu, možnost lékových interakcí, horší monitoraci léčby a nutnost dobře nastavené antiemetické kontroly u nemocných s nevolností.
Závěr: Z hlediska udržení dobré kvality života hrají perorální cytostatika důležitou úlohu v chemoterapii plicních nádorů, zvláště u nemocných s insuficietním periferním žilním systémem a u nemocných ze vzdálenějších oblastí. Jejich použití je zvláště výhodné u pacientů léčených v rámci paliativní terapie, kde klademe především důraz na dobrou kvalitu života.
Datum přednesení příspěvku: 8. 11. 2007