Konference: 2010 XXXIV. Brněnské onkologické dny a XXIV. Konference pro sestry a laboranty
Kategorie: Onkologická diagnostika
Téma: Zobrazovací intervenční metody v onkologii
Číslo abstraktu: 128
Autoři: MUDr. Jiří Neubauer; doc. MUDr. Richard Chaloupka, CSc.; prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc.
V posledních letech díky mohutnému rozvoji
zobrazovacích metod jde v ruku v ruce i rozvoj nových technologií
pro miniinvazivní metody diagnostiky a mnohdy i terapie.
Tyto techniky nám umožňují za jistých indikačních podmínek zrychlit a zpřesnit diagnostický postup u onkologických pacientů a je nezbytnou součástí diagnostických kriterií stadia onemocnění. V neposlední řadě jde i o alternativní způsob léčby jehož cílem je zlepšit kvalitu života onkologických pacientů.
Při postižení skeletu nám jsou nápomocné klinické, biochemické a zobrazovací metody ke stanovení typu léze, nicméně jsou oblasti, kdy teprve histologické či cytologické vyšetření nám může naší diagnostickou hypotézu potvrdit či vyvrátit. U ložiskových lézí skeletu je mnohdy, nebo spíše velmi často, sporné, zda jde o benigní nebo maligní (sekundární) povahu onemocnění.
Proto v případech, není-li indikovaná chirurgická léčba postižení skeletu, a jde o nezbytné posouzení jedná-li se o primární či sekundární proces, je nezbytné provést histopatologické vyšetření léze. Za navigace CT je tato možnost jedinečná a navíc miniinvazivní. Např. u kompresivní zlomeniny obratle, při známé gamapathii u pacienta, a při nesekrečním postižení skeletu u myelomu, je jedinou validní metodou potvrzení či vyvrácení této diagnosy cílená biopsie, zjm. je-li myelogram (ze sterna či lopaty kosti čelní) negativní.
Rovněž pak u pacientů, kteří mají nesnesitelné bolesti při osteolytické metastáze axiálního skeletu je možné uplatnit metody jakými je vertebroplatika či kyfoplastika. U metastázy s velkou extraosseální složkou, je za určitých podmínek možné provést radiofrekvenční ablaci.
Na závěr je nutné zopakovat, že jde o alternativní způsob léčby nebo diagnostiky s přísným indikačním omezením. Je nutné vědět, že tyto metody platí všeobecně pro osteolytická postižení skeletu.
Tyto techniky nám umožňují za jistých indikačních podmínek zrychlit a zpřesnit diagnostický postup u onkologických pacientů a je nezbytnou součástí diagnostických kriterií stadia onemocnění. V neposlední řadě jde i o alternativní způsob léčby jehož cílem je zlepšit kvalitu života onkologických pacientů.
Při postižení skeletu nám jsou nápomocné klinické, biochemické a zobrazovací metody ke stanovení typu léze, nicméně jsou oblasti, kdy teprve histologické či cytologické vyšetření nám může naší diagnostickou hypotézu potvrdit či vyvrátit. U ložiskových lézí skeletu je mnohdy, nebo spíše velmi často, sporné, zda jde o benigní nebo maligní (sekundární) povahu onemocnění.
Proto v případech, není-li indikovaná chirurgická léčba postižení skeletu, a jde o nezbytné posouzení jedná-li se o primární či sekundární proces, je nezbytné provést histopatologické vyšetření léze. Za navigace CT je tato možnost jedinečná a navíc miniinvazivní. Např. u kompresivní zlomeniny obratle, při známé gamapathii u pacienta, a při nesekrečním postižení skeletu u myelomu, je jedinou validní metodou potvrzení či vyvrácení této diagnosy cílená biopsie, zjm. je-li myelogram (ze sterna či lopaty kosti čelní) negativní.
Rovněž pak u pacientů, kteří mají nesnesitelné bolesti při osteolytické metastáze axiálního skeletu je možné uplatnit metody jakými je vertebroplatika či kyfoplastika. U metastázy s velkou extraosseální složkou, je za určitých podmínek možné provést radiofrekvenční ablaci.
Na závěr je nutné zopakovat, že jde o alternativní způsob léčby nebo diagnostiky s přísným indikačním omezením. Je nutné vědět, že tyto metody platí všeobecně pro osteolytická postižení skeletu.
Datum přednesení příspěvku: 24. 4. 2010
