Periferní senzorická polyneuropatie po chemoterapii - možnosti ovlivnění.

Konference: 2010 XXXIV. Brněnské onkologické dny a XXIV. Konference pro sestry a laboranty

Kategorie: Chemoterapie

Téma: Postery

Číslo abstraktu: 206p

Autoři: MUDr. Dagmar Brančíková, Ph.D.; MUDr. Lenka Ostřížková; MUDr. Otakar Bednařík, CSc.; MUDr. Zdeněk Mechl, CSc.

Polyneuropatie je onemocnění periferních nervů s funkčním a strukturálním narušením jak senzitivních tak motorických autonomních nervových vláken. Příčiny mohou být různé - nejčastěji špatně kompensovaný diabetes, ale i paraneoplastické nádorové syndromy, toxické poškození alkoholem, cytostatiky, neuroviry, nedostatek vitaminu B 12 atd.

Polyneuropatie po adjuvantní cytostatické léčbě může přetrvávat velmi dlouho a mít nejen vliv na kvalitu života, ale i na soběstačnost pacienta a eventuelně i vést k jeho invaliditě. Problémem i u léčby paliativní, kde je také zachování kvality života pacienta jedním z jejích hlavních cílů. Neurotoxicita cytostatik je hodnocena kriteriem Common Terminology Criteria for Adverse Events v 3.0 (CTCAE)

Mechanismus vzniku neurotoxicity není zcela přesně objasněn, proto jsme se pokusili pro léčbu jejích projevů v našem souboru použít podobnou metodiku, jako u léčby diabetické polyneuropatie, která je poměrně dobře prozkoumaná.

Literární údaje /SPC přípravků / hodnoceních cytostatik:

Oxaliplatina: po ukončení chemoterapie je periferní senzorická polyneuropatie toxicitou limitující dávku, vyskytuje se u 95 % léčených pacientů a graduje s dávkou, může přetrvávat až 3roky po ukončení léčby.

U docetaxelu v SPC neurotoxicita G3/4 se vyskytuje u 4 % pacientů,

Paclitaxelu 85 % pacientů s neurotoxicitou, z toho těžká u 15ti%.


Záměr: zlepšení subjektivních potíží u pacientů s projevy neurotoxicity po ukončené léčbě při neúspěchu léčby pregabalinem


Soubor: celkem 24 pacientů - 7 mužů/17 žen - Median věku 54 let (36-75)

U všech pacientů byla zkoušena léčba pregabalinem, který byl vysazen pro nesnášenlivost nebo neúčinnost.

V průběhu léčby neprobíhala chemoterapie,jen u 4 pacientů probíhá udržovací léčba Avastinem.

V souboru byli 6 pacientů s diabetem 2 muži/4 ženy a 3 pacienti s poruchou glukosové tolerance (ženy)

4 brali souběžně s chemoterapií statiny pro HLP a nikdo neměl známé komplikující neurologické onemocnění


Léčba: schéma

Perorálně Piracetam 1200 mg p.o./ Thiamin ob den i. m. zhodnocení za 4 týdny pokud po 4 týdnech nebyl efekt dostatečný,

parenterálně Piracetam 3 g i.v. v krátké infuzi + Multibionta i.m.,zhodnocení za 4 týdny pokud nebyl efekt dostatečný

parenterálně Piracetam 3 g i.v. v krátké infuzi + Multibionta i.m.+ Thioctacid i.v. Léčba probíhala do maximálního efektu, nejdéle však 6 m

Pokud došlo k zlepšení o 1 stupeň, byla léčba považována za efektní a pacient pokračovat ve stejném rameni


Výsledky

Perorální Geratam/parenterální Thiamin měla efekt po 4 týdnech u 3 pacientů 12 %
Parenterální Geratam/Multibionta měla efekt po 4 týdnech u 11ti pacientů 52 %
Parenterálně Geratam/MUltibionta/Thioctacid měla efekt u 90 % pacientů

Zhodnocení toxicity po 6ti měsících léčby - znovu zhodnocen stupeň toxicity dle CTCAE



Závěr

Zlepšení závažných příznaků polyneuropatie a zlepšení pohybového postižení našich pacientů považujeme jednoznačně za přínos pro jejich kvalitu života, navzdory nutnosti parenterální aplikace léčiv. Perorální podávání neprokázalo dostatečný efekt. Vzhledem k efektu léčby lze předpokládat, že mechanismus vzniku toxické neuropatie bude podobný jako u diabetu (podíl osob s poruchou glukosové tolerance nebo s diabetem je v souboru ale značný - 37,5 %). Vzhledem k neúspěchu perorální aplikace lze u našich pacientů předpokládat i poruchu vstřebávání léčiv a vitaminů v zažívacím traktu.

Datum přednesení příspěvku: 22. 4. 2010