Paliativní chemoterapie karcinomu žaludku – update vlastního souboru.

    Úvod

   Incidence nádoru žaludku je přes klesající tendenci stále vysoká, dle údajů ÚZIS za rok 2007 onemocní v České republice 18.6 mužů a 12.5 žen /100 000 obyvatel.

   Při manifestaci v časném klinickém stádiu je standardním léčebným postupem perioperační chemoterapie režimem ECF (epirubicin, cisplatina a 5-fluorouracil), alternativou je pak operace s následnou chemoradioterapií na bázi 5-fluorouracilu. Stejná cytostatika jsou základními také v rámci paliativní chemoterapie u pokročilého onemocnění. Standardní léčbou v první linii je režim založený na 5-fluorouracilu a platinovém derivátu (v České republice nejčastěji na cisplatině). V případě amplifikace HER2neu je pak součástí léčebného režimu také trastuzumab. Za nejúčinnější chemoterapeutický režim je považován triplet DCF (docetaxel, cisplatina, 5-fluorouracil), vzhledem k vysoké toxicitě je však jeho použití v praxi rezervováno pro mladší pacienty ve velmi dobrém celkovém stavu. Z tripletů je pak nejčastěji užívaným režimem ECF (epirubicin, cisplatina, 5-fluorouracil) a jeho modifikace. V našem ústavu preferujeme dvojkombinaci fluoropyrimidinu s cisplatinou, případně triplet s epirubicinem dle stavu a věku pacienta. Ačkoliv je řada pacientů po selhání první linie v dobrém klinickém stavu a jsou potenciálními kandidáty další onkologické léčby, zatím neexistuje standardní léčebný režim v druhé linii. Prezentace aktualizuje soubor pacientů publikovaný v loňském roce na BOD. Cílem práce bylo na poměrně homogenním souboru pacientů léčených stejným chemoterapeutickým režimem zhodnotit efekt první linie chemoterapie a dále retrospektivně vybrat klinickopatologické znaky, které by mohly predikovat benefit  aplikace druhé linie paliativní chemoterapie.

   Pacienti a metody

   Data pacientů s metastatickým karcinomem žaludku léčených v Masarykově onkologickém ústavu (MOÚ) v letech 2005-2010 jsme analyzovali retrospektivně. Ve vztahu k výsledku terapie jsme analyzovali následující proměnné: věk, pohlaví, PS, histologii, grade, počet metastatických lokalizací, použitý chemoterapeutický režim, hladinu albuminu a hladinu CEA.

   Výsledky

   V letech 2005-2011 bylo v Masarykově onkologickém ústavu léčeno 101 pacientů paliativní chemoterapií první linie, z toho 43 bylo léčeno dvěma a více liniemi. Další analýza aktualizovaného souboru i výsledky budou součástí prezentace.

   Závěr

   Možnosti paliativní chemoterapie v případě metastatického karcinomu žaludku jsou stále značně omezené a přes léčbu se udává medián přežití okolo jedenácti měsíců. Biologická terapie trastuzumabem přináší benefit přibližně dva měsíce. Je třeba nalézt prediktivní znaky, které by pomohly stratifikovat léčbu pacientů a zvolit optimální léčebný postup. Dle publikovaných nerandomizovaných dat lze za prediktory odpovědi na chemoterapii druhou linií považovat PS, počet metastatických lokalizací, hladinu CEA, hladinu albuminu a dobu do progrese. Rychle progredující pacienti léčeni první linií, s horším celkovým stavem jako i větším rozsahem onemocnění, anémií, vyšším CEA a nižší hladinou albuminu neprofitují z dalších linií paliativní chemoterapie.