Konference: 2011 XXXV. Brněnské onkologické dny a XXV. Konference pro sestry a laboranty
Kategorie: Gastrointestinální nádory
Téma: Chemoterapie, biologická a hormonální terapie
Číslo abstraktu: 016
Autoři: doc. MUDr. Radka Obermannová, Ph.D.; MUDr. Radim Němeček, Ph.D.; MUDr. Jiří Navrátil, Ph.D.; Mgr. Michal Štícha; MUDr. Michaela Všianská; MUDr. Tomáš Pokrivčák; MUDr. Lucie Světláková; prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc.
Úvod
Ačkoliv incidence nádoru žaludku klesá, přesto je stále ve světě na pátém místě a je čtvrtou nejčastější příčinou smrti na nádorové onemocnění. Dle údajů ÚZIS za rok 2007 onemocní v České republice 18.6 mužů a 12.5 žen/100000 obyvatel.
Bohužel většina onemocnění se klinicky manifestuje již v pokročilém stádiu a jedinou léčebnou modalitou je paliativní chemoterapie. Standardní léčbou v první linii je režim založený na 5-fluorouracilu a platinovém derivátu (v České republice nejčastěji na cisplatině). Nejúčinnějším režimem je triplet DCF (docetaxel, cisplatina, 5-fluorouracil), avšak jedná se o terapii s vysokou toxicitou, která je vzhledem k paliativnímu záměru volena pouze u pacientů ve velmi dobrém celkovém stavu. Z tripletů je pak nejčastěji užívaným režimem ECF (epirubicin, cisplatina, 5-fluorouracil) a jeho modifikace. Celkové přežití je v rámci léčby první linií udáváno okolo 11M. Zatím neexistuje standardní léčebný režim v rámci druhé linie Přesto je řada pacientů po selhání první linie ve velmi dobrém klinickém stavu a jsou potenciálními kandidáty další onkologické léčby.
Cílem našeho sdělení je na poměrně homogenním souboru pacientů léčených stejným chemoterapeutickým režimem zhodnotit efekt první linie chemoterapie a dále retrospektivně vybrat klinickopatologické znaky, které by mohly predikovat benefit aplikace druhé linie paliativní chemoterapie.
Pacienti a metody
Data pacientů s metastatickým karcinomem žaludku léčených v Masarykově onkologickém ústavu (MOÚ) v letech 2005-2009 jsme analyzovali retrospektivně. Ve vztahu k výsledku terapie jsme analyzovali následující proměnné: věk, pohlaví, PS, histologii, grade, počet metastatických lokalizací, použitý chemoterapeutický režim, hladinu albuminu a hladinu CEA.
Výsledky
Ze 151 pacientů léčených v MOÚ v letech 2005-2009 bylo pro metastatické onemocnění léčeno 70 pacientů paliativní chemoterapií, z toho 27 bylo léčeno 2 a více liniemi. Další analýza a aktualizované výsledky budou součástí prezentace.
Závěr
Karcinom žaludku bývá často zachycen v pokročilém stavu nádorové diseminace. Možnosti paliativní chemoterapie jsou stále značně omezené a přes léčbu se udává medián přežití cca 11 měsíců. Biologická terapie Herceptinem přináší benefit 2M. Je třeba nalézt prediktivní znaky, které by pomohly stratifikovat léčbu pacientů a zvolit optimální léčebný postup. Dle publikovaných nerandomizovaných dat lze za prediktory odpovědi na chemoterapii druhou linií považovat PS, počet metastatických lokalizací, hladinu CEA, hladinu albuminu a dobu do progrese.
Ačkoliv incidence nádoru žaludku klesá, přesto je stále ve světě na pátém místě a je čtvrtou nejčastější příčinou smrti na nádorové onemocnění. Dle údajů ÚZIS za rok 2007 onemocní v České republice 18.6 mužů a 12.5 žen/100000 obyvatel.
Bohužel většina onemocnění se klinicky manifestuje již v pokročilém stádiu a jedinou léčebnou modalitou je paliativní chemoterapie. Standardní léčbou v první linii je režim založený na 5-fluorouracilu a platinovém derivátu (v České republice nejčastěji na cisplatině). Nejúčinnějším režimem je triplet DCF (docetaxel, cisplatina, 5-fluorouracil), avšak jedná se o terapii s vysokou toxicitou, která je vzhledem k paliativnímu záměru volena pouze u pacientů ve velmi dobrém celkovém stavu. Z tripletů je pak nejčastěji užívaným režimem ECF (epirubicin, cisplatina, 5-fluorouracil) a jeho modifikace. Celkové přežití je v rámci léčby první linií udáváno okolo 11M. Zatím neexistuje standardní léčebný režim v rámci druhé linie Přesto je řada pacientů po selhání první linie ve velmi dobrém klinickém stavu a jsou potenciálními kandidáty další onkologické léčby.
Cílem našeho sdělení je na poměrně homogenním souboru pacientů léčených stejným chemoterapeutickým režimem zhodnotit efekt první linie chemoterapie a dále retrospektivně vybrat klinickopatologické znaky, které by mohly predikovat benefit aplikace druhé linie paliativní chemoterapie.
Pacienti a metody
Data pacientů s metastatickým karcinomem žaludku léčených v Masarykově onkologickém ústavu (MOÚ) v letech 2005-2009 jsme analyzovali retrospektivně. Ve vztahu k výsledku terapie jsme analyzovali následující proměnné: věk, pohlaví, PS, histologii, grade, počet metastatických lokalizací, použitý chemoterapeutický režim, hladinu albuminu a hladinu CEA.
Výsledky
Ze 151 pacientů léčených v MOÚ v letech 2005-2009 bylo pro metastatické onemocnění léčeno 70 pacientů paliativní chemoterapií, z toho 27 bylo léčeno 2 a více liniemi. Další analýza a aktualizované výsledky budou součástí prezentace.
Závěr
Karcinom žaludku bývá často zachycen v pokročilém stavu nádorové diseminace. Možnosti paliativní chemoterapie jsou stále značně omezené a přes léčbu se udává medián přežití cca 11 měsíců. Biologická terapie Herceptinem přináší benefit 2M. Je třeba nalézt prediktivní znaky, které by pomohly stratifikovat léčbu pacientů a zvolit optimální léčebný postup. Dle publikovaných nerandomizovaných dat lze za prediktory odpovědi na chemoterapii druhou linií považovat PS, počet metastatických lokalizací, hladinu CEA, hladinu albuminu a dobu do progrese.
Datum přednesení příspěvku: 21. 4. 2011
