Konference: 2010 XXXIV. Brněnské onkologické dny a XXIV. Konference pro sestry a laboranty
Kategorie: Kolorektální karcinom
Téma: Kolorektální karcinom
Číslo abstraktu: 162
Autoři: R. Nováková; Lenka Krůtová; Dis. Radmila Kohútová; MUDr. Aleš Kudláček
Průvodní jevy
Změna charakteru stolice, průjmy, zácpy, špatné vyprazdňování, stužkovité zúžení stolice, krev ve stolici, břišní nepohoda, plynatost, úbytek na váze.
Diagnostika
Vyšetření přítomnosti krve ve stolici, tzv. okultní krvácení (po padesátém roce života je vyšetření hrazeno pacientům ze zdravotního pojištění každé dva roky). Palpační vyšetření. Endoskopie, sigmoideoskopie (s biopsií), dvojkontrastní irrigografie (RTG kontrastní látka + vzduch).
Důležité je stanovení rozsahu onemocnění - ohraničený, prorůstající, šířící se lymfatickou cestou apod. Mohou se objevit vzdálené metastázy (nejčastěji v játrech, plících). Mezi stagingová vyšetření patří RTG srdce a plic, USG jater a břicha, popř. CT břicha a malé pánve, endosonografie.
Možnosti léčby
Chirurgická léčba u časného stádia - odstranění
celého nádoru i s částí okolního zdravého střeva a přilehlých
lymfatických uzlin. Může být provedena dočasná, nebo trvalá
kolostomie. Předoperační či pooperační radioterapie samotná či v
kombinaci s chemoterapií. Chemoterapie - s cílem zničení nádorových
buněk v těle, pokud jsou přítomny vzdálené metastázy. Biologická
léčba monoklonálními protilátkami. Vzdálené metastázy mohou být při
omezeném rozsahu chirurgicky odstraněny, v případě jaterních
metastáz lze využít radiofrekvenční ablaci (zavedení jehly do
nádoru a zahřátí na vyšší teplotu a jeho zničení). Tímto způsobem
se ničí ložiska především v játrech a plících.
Chemoradioterapie představuje kombinovanou,
multimodální léčbu s využitím moderní radioterapie. Chemoterapie má
význam v radiosenzibilizaci buněk pro ionizující záření, v
eradikaci možných mikrometastáz a může přispět k zmenšení objemu
tumoru. Indikace chemoradioterapie je u pokročilých T3-T4, u
prokázaných patologických uzlin, u inoperabilních a nízko sedících
tumorů.
Plánování radioterapie
Moderní 3D plánování. Pracovní tým - radiační
onkolog, radiační fyzik, radiologický asistent, technik. Cílem
radioterapie je aplikace dostatečně vysoké dávky do nádorového
ložiska při zachování šetrného přístupu k okolní zdravé tkáni.
Lékař stanoví cílový objem, tzn. nádor + bezpečnostní ochranný lem.
Celá oblast se zobrazí pomocí CT a díky speciálnímu programu fyzik
namodeluje rozložení dávky s pomocí různých kombinací svazků
záření. Tumor, popř. lůžko tumoru, může být ozařováno z různých
směrů a různým počtem nestejně velkých polí. Pro každého pacienta
je vytvořen optimální ozařovací plán, kdy je dosaženo nejlepší
pokrytí cílového objemu. Správnost nastavení ozařovacích polí se
kontroluje simulátorem. Při prvním nastavení na lineárním
urychlovači je přítomen lékař. Poloha ozařovaného je kontrolována
portálním snímkováním. V průběhu radioterapie je nutné stále
kontrolovat dávku záření pomocí dosimetrie, kdy se sleduje
dozimetrický soulad mezi dávkou, kterou má pacient obdržet a
skutečností.
Na naší klinice ozařujeme karcinom konečníku
pomocí brzdného záření. Pro fixaci reprodukovatelné polohy
používáme zelenou sadu All in one (fa Orfit) při které se pacient
ozařuje v poloze na břiše. V této poloze dochází k ochraně močového
měchýře a střevní tkáně (střevní kličky propadnou vlivem gravitace
do kruhového otvoru v podložce a tím se dostanou mimo ozařovaný
objem). Ozařovací kurz má dvě části. V první části je pacient při
chemoradioterapii ozařován dávkou 1,8 Gy do dávky 45 Gy, ve druhé
části kurzu, která se nazývá boost, je cílový objem zmenšen pouze
na lůžko tumoru (mezorektum) a je aplikována celková dávka 50,4 Gy
u neoadjuvantní (předoperační) chemoradioterapii. U adjuvantní
(pooperační) chemoradioterapii je dávka záření na frakci je 1,8 Gy
do dávky 45 Gy. Následuje boost na oblast anastomózy do celkové
dávky 50,4 Gy.
Nežádoucí vedlejší účinky ozařování v oblasti
pánve mohou být: únava, slabost, nechutenství, snížená odolnost k
infekčním chorobám. Často se vyskytuje průjem, nucení na stolici a
časté močení. Pacienti jsou před zahájením léčby informováni o
průběhu ozáření, o péči o kůži, o úpravě jídelníčku (je
doporučována nedráždivá, pokud možno kašovitá strava a zvýšený
příjem tekutin).
Výhody radioterapie
Snížení rizika lokálních recidiv, prodloužení
celkového přežití.
Nevýhody radioterapie
Fibrózy, lymfedémy, močové obtíže, chronický
průjem.
Po ukončení ozařování je pacient trvale
sledován; lékař může u pacientů v celkové remisi navrhnout
lázeňskou léčbu.
Datum přednesení příspěvku: 22. 4. 2010