ORGANIZACE STANOVENÍ MORFOLOGICKÉ DIAGNÓZY A MUTAČNÍ ANALÝZY U NEMOCNÝCH S NEMALOBUNĚČNÝM BRONCHOGENNÍM KARCINOMEM

Konference: 2013 XXXVII. Brněnské onkologické dny a XXVII. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Zhoubné nádory plic a průdušek

Téma: XIII. Nádory plic a průdušek

Číslo abstraktu: 136

Autoři: MUDr. Marcela Tomíšková; prof. MUDr. Jana Skřičková, CSc.; MUDr. Ondřej Venclíček; MUDr. Jitka Hausnerová; MUDr. Mojmír Moulis; Mgr. Blanka Robešová, CSc.; Mgr. Monika Bajerová

Východiska:

Přestože morfologické hodnocení opírající se o mikroskopický vzhled nádoru ve standardním hematoxylin-eosinovém barvení zůstává nadále zlatým standardem morfologické diagnostiky, narůstá potřeba rozsáhlejšího využívání pomocných metod, jako je imunohistochemie, elektronová mikrosko­pie či molekulární genetika pro bližší klasifikaci nádoru. Ta pak umožní volbu optimální léčby. Diagnostika těchto mutací zvyšuje odbornou, personální, pří­strojovou a ekonomickou náročnost v diagnostice NSCLC a může prodloužit dobu od odběru materiálu k morfologické diagnostice k rozhodnutí o typu tzv. personalizované léčby.

Soubor pacientů a metody:

Našim cílem bylo zjistit, jak dlouho trvá doba od odběru materiálu k morfologické diagnostice až ke sdě­lení výsledku vyšetření mutací EGFR k lékaři, který rozhoduje o onkologické léčbě. Zda je tato doba únosná k vyčkávání lékaře s rozhodnutím o typu léčby. Při zpracování údajů jsme nepotřebovali složité statistické výpočty, pouze průměry a mediány jednotlivých intervalů. Od září 2010 do září 2011 bylo provedeno vyšetření mutací EGFR u 87 nemocných s NSCLC. Na spolupráci se podílely Klinika nemocí plicních a tuberkulózy ve FN v Brně-Bohunicích, Patologicko-anatomický ústav ve FN Bohunice a FN u sv. Anny v Brně a laboratoře Centra molekulární biologie a genové terapie (CMBGT) při IHOK (Interní hemato a onko­logická klinika ve FN Brno). Jednalo se o 64 mužů (73,6 %) a 23 žen (26,4 %). U většiny nemocných (79,4 %) bylo onemocnění diagnostikováno v pokročilém, inoperabilním stadiu.

Výsledky:

V převážné většině (90,8 %) se podařilo využít stejný vzorek tkáně, jaký sloužil ke stanovení morfologické diagnózy. Pozi­tivní mutace EGFR byla v laboratoři CMBGT zjištěna v našem souboru u 5 (5,7 %) nemocných. Ve všech případech se jednalo o nemocné s adenokarcinomem plic. Celková průměrná doba od odběru vzorku až do získání výsledku mutační analýzy byla 16 dní. V případě nutnosti opakování odběru k vyšetření mutací EGFR se interval prodloužil průměrně o 14 dní.

Závěr:

Na podkladě výsledků z analýzy souboru na našem pracovišti se domníváme, že průměrná doba 14 dní nutná k získání výsledků genetického vyšetření klinikem je uspokojivá a v žádném případě nevede k oddálení zahájení léčby, a je tedy indikováno na výsle­dek této analýzy před zahájením léčby vyčkat.

Datum přednesení příspěvku: 18. 4. 2013