Konference: 2015 XXXIX. Brněnské onkologické dny a XXIX. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky
Kategorie: Nádory hlavy a krku
Téma: XVIII. Neuroendokrinní a endokrinní tumory
Číslo abstraktu: XVIII/ 42
Autoři: MUDr. Svatopluk Smutný; MUDr. František Kalát; MUDr. P. Bavor; MUDr. J. Svoboda; MUDr. K. Vošmíková
Východiska:
Ročně je v ČR odoperováno zhruba 900 karcinomů štítné žlázy, většina je podle TNM klasifikace hodnocena jako T1 nebo T2. V naprosté většině případů se jedná o diferencované karcinomy. Podezření na karcinom může být vysloveno již předoperačně (z progresivního růstu, z typického sonografického nálezu, z pozitivní punkční cytologie atd.). Pooperační histologie (parafín) případnou malignitu potvrdí. Někdy je však pozitivní výsledek histologie spíše překvapením, když byla očekávána nezhoubná uzlová přestavba, která je celosvětově nejčastější indikací k operaci štítné žlázy. V současné době je v ČR nejčastějším výkonem na štítné žláze TTE (úplné odstranění štítné žlázy). Tím bývá obvykle pro chirurga, nikoliv pacienta, karcinom štítné žlázy vyřešen. Někdy je správně (jeden uzel v jednom laloku) provedena „jen“ lobektomie a překvapením histologický nález malignity.
Cíl:
Autoři rozdělují pacienty podle skupin TNM a popisují vhodný léčebný postup. Probírají otázku radikality a pooperačních komplikací. Nejčastější, papilární karcinom štítné žlázy bývá po operaci (TTE) indikován k podání radiojodu (tzv. radioeliminaci), v závislosti na přiřazení k podskupině TNM klasifikace. V příspěvku hledáme odpověď na otázku, kdy pokračovat a doporučit další operaci na štítné žláze a kdy předat nemocné na nukleární medicínu k další léčbě.
Závěr:
Operace je standardním a spolehlivým příspěvkem do algoritmu léčby zhoubných nádorů štítné žlázy.
Práce byla podpořena grantovým projektem IGA MZČR č. NT/ 11455-5.
Datum přednesení příspěvku: 9. 4. 2015
