OPERACE KARCINOMŮ PRSU PO NEOADJUVANTNÍ CHEMOTERAPII – MOÚ 2013, PŘEHLED

Východiska:

Indikační kritéria neoadjuvantní chemoterapie (NAC) u karcinomu prsu nejsou přesně stanovena. Mezi jednotlivými pracovišti tedy existují značné rozdíly v jejím uplatňování. Navíc nepanuje jednota v chirurgickém přístupu k předléčeným nemocným. Cílem naší práce je podat přehled o pacientkách s karcinomem prsu operovaných po NAC na našem pracovišti během kalendářního roku 2013.

Soubor pacientů a metody:

Údaje byly retrospektivně vyhledány z běžné zdravotnické dokumentace, vloženy do databáze a vyhodnoceny pomocí popisných charakteristik.

Výsledky:

Celkem bylo po NAC v roce 2013 operováno 60 pacientek, což je přibližně 1/ 10 ze všech chirurgicky léčených žen s nemetastatickým karcinomem prsu. Nejčastějšími důvody k podání NAC byly: nepříznivý poměr velikosti nádoru a prsu, velký rozsah postižení s předpokladem obtížné operability a přítomnost kožního edému. 28 pacientek bylo ve III. klinickém stadiu, 30 ve II. klinickém stadiu a 2 pacientky byly ve stadiu prvním. Parciální mastektomie byla primárním výkonem ve 24 případech, 5krát byla nutná reoperace. Výkonem na uzlinách byla 37krát disekce axily, 23krát sentinelová biopsie (SLNB). Z 23 případů sentinelových biopsií se 13 jednalo o pacientky cN0, 10krát šlo o pacientky s původně patologickými uzlinami a klinickou regresí po NAC. Disekce z důvodu postižené sentinelové uzliny byla v celém souboru doplněna 6krát. Kompletní histopatologickou regresi jsme zaznamenali u 22 pacientek (37 %).

Závěr:

Přesné údaje z jednotlivých chirurgických pracovišť o podílu pacientek léčených neoadjuvantně zpravidla nebývají k dispozici, naše sdělení tak může zájemcům sloužit ke srovnávacím účelům. Domníváme se, že náš postoj k NAC je vcelku střídmý. Snažíme se ji indikovat pouze tam, kde jsme přesvědčeni o jejím příznivém vlivu na pozdější operační výkon, a jen u nádorů, jejichž fenotyp dává předpoklad klinické odpovědi. Vzhledem k některým nejednoznačným otázkám v chirurgickém přístupu k předléčeným pacientkám varujeme před nekritickým podáváním NAC, a to zejména na pracovištích, která se léčbě karcinomů prsu nevěnují ve zvýšené míře. Apelujeme na to, aby pacientky po NAC nebyly paradoxně vystavovány nepřiměřeně radikálním chirurgickým výkonům a aby se, pokud možno, zamezilo jejich migraci mezi různými pracovišti během léčebného procesu.

Podpořeno MZ ČR – RVO (MOÚ, 00209805).