Okultní nádorové buňky u pacientů s karcinomem pankreatu – negativní prognostický faktor.

Konference: 2012 XXXVI. Brněnské onkologické dny a XXVI. Konference pro sestry a laboranty

Kategorie: Nádorová biologie/imunologie/genetika a buněčná terapie

Téma: 22. Základní a aplikovaný výzkum v onkologii

Číslo abstraktu: 207

Autoři: MUDr. Josef Srovnal, Ph.D.; Mgr. Andrea Benedíková; doc. MUDr. Roman Havlík, Ph.D.; MUDr. JUDr. Dušan Klos, Ph.D., LL.M.; MUDr. Martin Loveček, Ph.D.; Věra Růžková; Bc. Dana Cahová; doc. MUDr. Marián Hajdúch, Ph.D.

   Úvod

  Karcinom pankreatu je jedním z nejagresivnějších nádorů s velmi špatnou prognózou. Cílem této pokračující studie bylo ověřit hypotézu, že okultní nádorové buňky jsou negativním prognostickým faktorem u pacientů s karcinomem pankreatu. Stanovení přítomnosti okultních nádorových buněk by mohlo eliminovat provedení zatěžujícího chirurgického výkonu u nemocných se systémovou molekulární diseminací nemoci a zpřesnit prognózu onemocnění.

   Metody

   Do studie bylo zařazeno 136 pacientů operovaných pro karcinom pankreatu (53 žen, 83 mužů, průměrný věk 63 let, rozmezí 37 až 84 let). Metodou real-time RT-PCR byly na míru exprese lidské telomerázy (hTERT), receptoru pro epidermální růstový faktor (EGFR1) a karcinoembryonálního antigenu (CEA) vyšetřeny vzorky periferní krve, tumor-drénující krve, kostní dřeně a peritoneální laváže. Naměřené hodnoty exprese testovaných markerů byly korelovány s klinicko-patologickými charakteristikami a s parametry přežití.

   Výsledky

   Během sledování, celkem 92 ze 136 (67,6 %) pacientů s karcinomem pankreatu zemřelo, medián celkového přežití byl 10,3 měsíců. 66 ze 136 (48,5 %) pacientů podstoupilo radikální operaci s kurativním záměrem (R0). Byla zjištěna statisticky významná souvislost mezi mírou exprese EGFR a hTERT v tumor-drénující krvi a klinickým stádiem, kde pacienti s pokročilým onemocněním mají vyšší expresi EGFR a hTERT v tumor-drénující krvi, než pacienti s nízkým klinickým stádiem (p <0,004, resp. p <0,001). Dále byla zjištěna významná souvislost mezi expresí CEA v peritoneální laváži a klinickým stádiem (p<0,03).

   Při hodnocení parametrů přežití jsme narazili na několik zajímavých výsledků. Pacienti s karcinomem pankreatu a přítomností okultních nádorových buněk v tumor-drénující krvi a kostní dřeni za využití hTERT jako markeru měli podstatně kratší přežití (p<0,042, HR=1,44 [95 %CI: 0,85-2,45]; resp. p<0,045; HR=1,55 [95 %CI: 1,01-2,34]). Obdobně bylo pozorováno výrazně kratší přežití také u pacientů s přítomností okultních nádorových buněk v peritoneální laváži za využití markerů CEA a/nebo EGFR (p<0,001, HR=2,14 [95 %CI: 1,30-3,55]). Výrazně kratší doba přežití byla zjištěna u pacientů s přítomností okultních nádorových buněk v periférní krvi, tumor-drénující krvi a peritoneální laváži za využití kombinace všech tří markerů (p<0,07; HR=1,42 [95 %CI: 0,94-2,16]; resp. p<0,0006, HR=1,95 [95 %CI: 1,20-3,18]; resp. p<0,01; HR=1,62 [95 %CI: 0,98-2,67]).

   Závěr

   Výsledky naší pokračující studie potvrzují, že přítomnost okultních nádorových buněk je negativním prognostickým faktorem u pacientů s karcinomem pankreatu. Metodou PCR lze takto identifikovat pacienty s kratším přežíváním, pro které má radikální chirurgický výkon zřejmě jenom malý přínos. Větší prospektivní studie by měly potvrdit užitečnost této metody pro výběr pacientů pro radikální operaci

Práce na tomto projektu je podporována granty IGA MZ NS 9937-4, MPOTIP FR-TI1/525, IGA UP LF_2011_018 a CZ.1.05/2.1.00/01.0030

Datum přednesení příspěvku: 20. 4. 2012