OHODNOCENÍ ONKOLOGICKY NEMOCNÉHO SENIORA PŘED TERAPIÍ

Více než 60 % nádorů vzniká u pacientů starších 65 let. S přibývajícím věkem stoupá i počet komorbidit. Biologie nádorů a jejich odpověď na terapii se může lišit v různém věku. Naše léčebné rozhodnutí by mělo být ovlivněno fyziologickým stavem pacienta, jeho komorbiditami a také postojem pacienta k terapii. U adjuvantní indikace onkologické léčby přistupuje dále fakt předpokládané doby života. Skupina starých nemocných je v klinických studiích zastoupena pouze minoritně a tudíž chybí v mnoha situacích tzv. „evidence based„ doklad o přínosu terapie pro pacienta. Staří nemocní jsou z hlediska věku děleni do tří věkových skupin - skupina mladých nemocných ve věku 65-75 let, skupina starých pacientů ve věku 76-85 let a na skupinu nejstarších nemocných nad 85 let věku. Správné posouzení pacienta by mělo vést k indikaci efektivní a bezpečné onkologické terapie. Samotný chronologický věk není spolehlivý k po­souzení předpokládané doby života, ke stanovení funkčních rezerv a posouzení procentuálního výskytu možných komplikací. Více než polovinu nemocných starších 70 let lze klasifikovat funkčně jako„staré dospělé" a lze je léčit standardními léčebnými postupy. U druhé poloviny vzhledem k jejich celkovému stavu, množství a závažnosti komorbidit potřebujeme více „komplexní pohled" a tady bychom si měli pomoci tzv. „vyhodnocovacími testy". Komplexní geriatrické ohodnocení (CGA) zahrnuje posouzení kognitivních funkcí (demence, delirium, deprese), dále hodnotí performance status, funkční stav, výskyt pádů, nutriční stav, komorbidity, sociokonomickou situaci, polyfarmacii a psychosociální stav. Cílem CGA je predikce funkčního věku onkologického pacienta. Nevýhodou tohoto testu je jeho náročnost nejenom pro samotného pacienta, ale i časová náročnost pro zdravotnický personál. Proto se v posledních letech objevují další testy k posouzení funkčního věku starého onkologického pacienta, které jsou jednoduší k realizaci nejenom pro samotného pacienta, ale podstatně časové méně náročné i pro zdravotnický personál. Poměrně často používané jsou dotazníky TUG (timed up and go), VES 13 (vulnerable elders survey) a další. Každý z nich má určitou specificitu a senzitivitu, žádný z nich není dokonalý. Doba potřebná na provedení některého z „funkčních testů" se pohybuje od 5 min až do 50-60 min. Dle dosavadních informací není mezi jednotlivými funkčními testy výrazný rozdíl. Podstatné se jeví zavést alespoň jeden z těchto funkčních testů do běžné každodenní klinické praxe nebo alespoň vybudovat spolupráci s geriatrem. Nicméně ne na každém onkologickém pracovišti je denně geriatr k dis­pozici, proto je vhodné mít některý z uvedených testů k dispozici.