Odhad počtu novotvarů bez evidence v registru u obyvatel Brna v roce 2000

Evidence zhoubných novotvarů, pokrývající celé území ČR, je založena na hlášení každého nového onkologického onemocnění. Srovnatelný systém, založený na potřebné metodické a odborné součinnosti lékařů řady medicínských oborů, vykazují např. skandinávské země. K ideálnímu záchytu každé malignity, včasně zahájené léčbě a sledování zdravotního stavu nemocného směřuje většina nádorových registrů ve světě. V dostupné literatuře nebyl dosud popsán případ zneužití osobních údajů pacienta z registru nádorů a není známý judikát, řešící podobný případ. Narušení kontinuity sběru věrohodných údajů by pro budoucnost přineslo velké problémy při porovnávání trendů incidence, mortality a prevalence, podmiňujících rozhodování zdravotní politiky při plánování a uskutečňování tolik potřebné důsledné prevence.
V nových podmínkách EU mohou být nádorové registry posuzované z pohledu statistických, klasifikačních a jiných odborných kriterií. Jedním z nich může být otázka úplnosti shromažďovaných počtů nových onemocnění a jejich doplň ování a dohledávání. S cílem přiblížit se reálnému počtu onkologicky dispenzarizovaných u obyvatel Brna bylo ještě před platností zákona č. 101/2000 připraveno srovnání počtu nemocných, jejichž výkony byly hrazené systémem zdravotního pojištění a prevalence hlášených osob, žijících s novotvarem.
V souboru 36 tis. pacientů jsou upřesněné počty léčených pacientů u 8 skupin diagnóz a uvedeno jejich zastoupení v registru nádorů. Ve sdělení budou diskutované možné příčiny odlišné evidence mezi diagnózami, pohlavími a věkovými skupinami. I když soubor nemocných představuje asi 4% celkové prevalence v ČR, je v přepočtu uveden odhad případů, které z různých důvodů unikají této evidenci. Potřeba jejího zachování také z kvalitativních kriterií a pro realizační výstupy skutečně potřebných znaků je dávána do souvislosti s novým řešením legislativního zabezpečení činnosti zdravotnických registrů u české populace.