Konference: 2014 19. ročník sympózia Onkologie v gynekologii a mammologii
Kategorie: Podpůrná onkologická léčba, výživa nemocných a ošetřovatelská péče
Téma: Paliativní a symptomatická péče
Číslo abstraktu: 002
Autoři: doc. MUDr. Miroslav Tomíška, CSc.
Nádorová kachexie je komplexní syndrom charakterizovaný nechtěnou progresívní ztrátou tělesné hmotnosti, který špatně a nebo jen částečně odpovídá na obvyklou nutriční podporu. Tento syndrom je často spojen s anorexií, předčasnou sytostí a tělesnou slabostí. Příčinou omezené účinnosti samotné nutriční podpory jsou systémové zánětlivé změny s elevací cytokinů a CRP, které vedou ke zhoršení metabolické využitelnosti živin. Právě tyto metabolické změny, vedoucí k plýtvání energií a bílkovinami, jsou podstatou kachexie na rozdíl od malnutrice, která odráží prostý snížený příjem živin.
Přítomnost nádorové kachexie je nezávislým ukazatelem horší prognózy a kratšího přežívání onkologických pacientů. Nádorová kachexie není výhradně pozdním fenoménem nádorového onemocnění, naopak může být diagnostikována už ve fázi prekachexie. Již při zjištění diagnózy nádoru se významná ztráta hmotnosti vyskytuje u 9 % urologických pacientů, 15 % gynekologických, 33 % kolorektálních, 46 % plicních a u 60-80 % nemocných s nádory zažívacího traktu.
Ztráta hmotnosti při nádorové kachexii může být potencována přítomností jakýchkoliv dalších komplikací, které snižují příjem stravy v průběhu léčby nádorového onemocnění, jako jsou infekční komplikace, operační zákroky a krátkodobá hladovění jiné příčiny. Důsledkem je prohlubování ztráty svalové hmoty a tělesných bílkovin s oslabením imunitního systému, včetně imunity protinádorové. Podstatné je, že tyto změny se rozvíjejí ve skryté podobě i u nemocných s nadváhou nebo dokonce i s obezitou, kde pak může jít o sarkopenickou obezitu. Deplece svalové hmoty a tělesných bílkovin může mít za následek vyšší toxicitu chemoterapie s nutností redukce dávek a intervalů mezi cykly až po předčasné ukončení léčby.
Nutriční podpora onkologických pacientů je obecně účinnější při jejím včasném zahájení, na rozdíl od pozdního podání až při plně rozvinuté podvýživě. Optimálním přístupem je nutriční podpora podávaná paralelně s protinádorovou terapií.
U nemocných schopných příjmu stravy je základem nutriční intervence systematická dietní rada s doporučením pestré výživné stravy se zvýšeným obsahem bílkovin.
Podle názoru expertů je dnes u onkologických pacientů doporučen denní příjem bílkovin v rozmezí 1,2-2,0 g/kg tělesné hmotnosti s cílem dosáhnout anabolické odpovědi a podpořit udržení svalové hmoty. Pro zvýšení příjmu bílkovin dnes může být využito široké palety perorálních nutričních suplementů, většinou s kompletním obsahem živin včetně vitamínů a stopových prvků. Specifickým složením pro onkologické pacienty se vyznačují přípravky obohacené o omega-3 polynenasycené mastné kyseliny. U nemocných, kteří nejsou schopni využít perorální nutriční intervence, může být na místě enterální výživa podávaná tenkou sondou do zažívacího traktu nebo parenterální výživa buď úplná nebo doplňková.
Onkolog by dnes měl být schopen rozpoznat u svých pacientů hrozící nebo již přítomnou malnutrici, a to i u nemocných s normální tělesnou hmotností nebo dokonce s nadváhou. Včasnou nutriční podporu může zahájit sám, zatímco pro další péči a ve složitějších případech by měl využít dostupné péče nutričních specialistů.
Datum přednesení příspěvku: 26. 2. 2014