Nutriční intervence v programu paliativní onkologické péče

    Úvod a cíl práce: Nutriční podpora patří mezi základní terapeutické opatření, které může za přesně definovaných podmínek zlepšit kvalitu života onkologicky nemocného pacienta. Nutriční intervence v paliativní onkologické péči by měla být prováděna s cílem snížení malnutrice a zvýšení kvality života u těchto pacientů. Cílem předkládané práce je monitoring nutričního stavu a kvality života pacientů v paliativní onkologické péči a stanovení možností ovlinění těchto parametrů nutriční podporou.

   Metodika: Pro stanovení kvality života byl adaptován dotazník dle Programů kvality a standardů léčebných postupů z formuláře SF36 a dotazníku Scored-Patient-Generated- Subjectiv Global Assesment - PG-SGA. Námi upravený dotazník tak hodnotí dimenze charakterizující: změnu zdravotního stavu; fyzickou činnost; tělesnou bolest; sociální funkci; vitalitu; duševní zdraví; nutriční stav a GIT symptomy. Dále je hodnocen Karnofského index. Pro sledování nutričního stavu pacientů byly použity tyto metody: tělesná hmotnost (Omron BF 511), dále antropometrická měření - měření obvodu pasu (OP) a paže, stanovení tloušťky kožní řasy nad tricepsem (KŘT) kaliperem, počítána je pak plocha svalstva paže (kPSP) a střední obvod svalstva paže (SOSP). Pro přesnější informaci o stavu zastoupení tělesného tuku a beztukové hmoty je použita bioelektrická impedanční analýza složení těla (přístroj Bodystat Quadscan 4000). Dále byla zhodnocena přítomnost otoků k odhalení případných interferencí antropometrických a bioimpedančních měření. Pro charakterizaci silových schopností vyvíjených pacientem je užívána metoda elektronické dynamometrie (digitální tenzometr DT I). Získaná data byla zhodnocena statistickým software Sigmastat (Systat, USA) - One Way Repeated Measures Analysis of Variance u obou skupin.

   Soubor pacientů: Během 14 měsíců bylo vyšetřeno 168 pacientů. Pacinenti byli vyšetřování během ambulantní návštěvy cca 1krát za 4–5 týdnů. Pro statistická hodnocení byl vytvořen soubor s pacienty, kteří byli vyšetřeni nejméně 3krát (tj. paliativní ambulantní péče minimálně 4 měsíce) a nezemřeli následující měsíc od posledního vyšetření.

   Výsledky: Opakovaně bylo vyšetřeno výše uvedenými metodami 57 pacientů, z toho bez nutriční podpory bylo 39 pacientů (skupina 1) a na nutriční podpoře (sipping – Nutridrink 200 ml a více denně) bylo 18 pacientů (skupina 2). Nalezené signifikantní změny během opakovaných vyšetření u obou skupin jsou uvedeny v tabulce.

   Závěr: Pacienti na nutriční podpoře dosahovali během opakovaného sledování hodnot srovnatelných se vstupními daty při prvním vyšetření v paliativní ambulanci v oblasti týkající se hodnocení jejich stavu Karnofského indexem, z antropometrických hodnot pak obvodem pasu a kožní řasy nad tricepsem oproti skupině bez nutriční podpory. Bioimpedencí byly nalezeny také stálejší hodnoty aktivní tělesné hmoty oproti skupině bez nutrice, kde byly nalezeny signifikantně klesající hodnoty aktivní tělesné hmoty i dalších parametrů nutričního stavu. Námi prezentované metody slouží dále jako indikátory kvality ambulantní onkologické paliativní péče, jak lze dokumentovat na dosažených výsledcích u obou skupin pacientů.

Práce byla podpořena výzkumným záměrem MZO 00179906.