Konference: 2015 XXXIX. Brněnské onkologické dny a XXIX. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky
Kategorie: Nádorová biologie/imunologie/genetika a buněčná terapie
Téma: XXX. Základní a aplikovaný výzkum v onkologii
Číslo abstraktu: XXX/ 165
Autoři: MUDr. Beatrice Mohelníková-Duchoňová; Mgr. Ondřej Strouhal; MUDr. Eva Honsová, Ph.D.; Doc. MUDr. Martin Oliverius, Ph.D., FEBS; MUDr. Jan Hlavsa; MUDr. Jan Mazanec; prof. MUDr. Zdeněk Kala, CSc.; prof. MUDr. Bohuslav Melichar, Ph.D.; RNDr. Pavel Souček, CSc.
Východiska:
Membránový transportér SLC22A3 je vysoce exprimován v řadě nádorových buněčných linií, např. karcinomu kolorekta a ledvin. Ve své předchozí studii jsme prokázali zvýšenou expresi mRNA SLC22A3 v nádorové tkáni karcinomu pankreatu a zároveň vliv zvýšené exprese SLC22A3 na celkové přežívání pacientů s karcinomem pankreatu po radikální chirurgické resekci léčených v adjuvanci nukleosidovými analogy. Vzhledem k tomu, že řada endogenních metabolitů, jako lipopolysacharidy a metabolity kyseliny linolové, se účastní v procesu karcinogeneze, SLC22A3 může hrát roli v procesu vzniku nádorového onemocnění právě prostřednictvím ovlivnění transportu těchto metabolitů. Cílem projektu bylo ověření role SLC22A3 v patogenezi karcinomu pankreatu analýzou exprese proteinu v nádorové tkáni a následně stanovením SNPs SLC22A3 na vzorcích periferní krve od pacientů s karcinomem pankreatu a v kontrolní skupině.
Soubor pacientů a metody:
Pilotní soubor zahrnoval 208 vzorků periferní krve od pacientů s karcinomem pankreatu a 384 kontrol. Analýzou haplotypu bylo vybráno 23 SNPs pro naši pilotní studii. Tento výběr SNPs pokrývá celou oblast genu SLC22A3 včetně promotoru a regulačních oblastí. SNPs byly stanoveny pomocí real-time PCR. U 46 vzorků histologicky verifikovaného karcinomu pankreatu byla stanovena exprese proteinu SLC22A3 imunohistochemicky.
Výsledky:
Prokázali jsme vysokou expresi proteinu SLC22A3 v nádorové tkáni, zatímco ve tkáni pankreatu byla jeho exprese velmi nízká. V univariátní analýze SLC22A3 jako rizikového faktoru pro vznik karcinomu pankreatu bylo prokázáno statisticky zvýšené riziko rozvoje karcinomu pankreatu u homozygotních nosičů alterace v SNP rs2457571 (p = 0,031). V případě dalších tří SNPs (rs2504938, rs2504956, a rs9364554) sice byla nalezena zvýšená frek vence mutované alely u PDAC ve srovnání s kontrolní skupinou, nicméně tento vztah nedosáhl hladiny statistické významnosti (p = 0,057–0,065). Zvýšené riziko rozvoje metastatického onemocnění bylo zjištěno u pacientů s mutovanou alelou v SNP rs7758229 (p = 0,044). Při hodnocení celkového přežívání pacientů byl u tří SNPs zjištěn zřejmý vztah ke kratší celkové době přežívaní u pacientů, kteří byli nosiči mutované alely (rs512077, rs7758229, rs2504956).
Závěr:
Závěrem studie je nalezení nového potenciálního biomarkeru u karcinomu pankreatu.
Práce byla podpořena grantovým projektem MZ ČR RVO 75010330
Datum přednesení příspěvku: 9. 4. 2015
