NOVÝ POHLED NA VÝZNAM IMUNOLOGICKÉHO VYŠETŘENÍ V ONKOLOGII

Konference: 2014 XXXVIII. brněnské onkologické dny a XXVIII. konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Nádorová biologie/imunologie/genetika a buněčná terapie

Téma: XXVIII. Základní a aplikovaný výzkum v onkologii

Číslo abstraktu: 004

Autoři: MUDr. Eva Závadová, CSc.; MUDr. Jan Špaček; MUDr. Michal Vočka, Ph.D.; doc. MUDr. Bohuslav Konopásek, CSc.; prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc.

Přestože byl pojem dohled imunitního systému u nádorových onemocnění navržen před více než 40 lety, až v důsledku poznání buněčných a molekulárních mechanizmů v imunitním systému se tato myšlenka v onkologii dočkala svého znovuobjevení. Proto se dostává do popředí i mapování imunitní odpovědi u nádorových pacientů – tzv. immunoscore. U onkologických pacientů byly prokázány defekty specifické imunity prakticky na všech úrovních (prezentace antigenu, součinnost jednotlivých subpopulací lymfocytů, nedostatečná funkce a někdy i snížené zastoupení CD8 lymfocytů, převaha vlivu imunosupresivních subpopulací lymfocytů-T reg atd.). V rámci velkých studií se zkoumá přítomnost různých imunitních buněk a jejich poměr u nádorových pacientů. Zdá se, že nejlepší prognózu vykazují pacienti s vysokým počtem efektorových lymfocytů CD8, které jsou schopny nádorovou buňku eliminovat. Galon a kolektiv navrhují vzhledem k výsledkům u tisíců pacientů doplnit klasifikaci  TNM u kolorektálního karcinomu o immunoscore. Immunoscore se zřejmě ale bude týkat i dalších druhů nádorů. Klinické úspěchy imunoterapie přinesly zcela nový pohled na imunologická vyšetření. Možnosti využití imunoterapie jsou posíleny poznatky o aktivaci cytolytických T lymfocytů, které jsou schopny nádorovou buňku (po rozpoznání nádorového antigenu) usmrtit. V současné době je anti CTL 4 protilátka (ipilimumab) indikována k léčbě pokročilého melanomu. V klinických studiích se testují další diagnózy (např. nádory ledvin, nádory plic, mesoteliom). Další molekula inhibující imunitní reakce byla objevena na povrchu umírajících T buněk – molekula PD 1 (programmed death 1) – a proti ní byla vyvinuta anti PD1 protilátka. U některých pacientů, zejména těch na terapii anti CTLA 4, se objevily nepříjemné nežádoucí účinky jako např. zánět tlustého střeva či hypofýzy. Tyto nežádoucí účinky, souvisejí s aktivací imunitního systému, jsou předvídatelné a při správné imunomodulaci i zvládnutelné. Dnešní imunoterapie nepomáhá každému, a proto se hledá způsob, jak najít prediktivní biomarkery. Zdá se tedy, že význam imunologického vyšetření spočívá pro indikaci a predikci nejen imunoterapie, ale i k predikci vývoje odpovědi na komplexní léčbu u onkologického pacienta (immunoscore).

Datum přednesení příspěvku: 24. 4. 2014