NOVINKY V PREVENCI NÁDORŮ HLAVY A KRKU

Východiska:

Pacienti s nádorovým onemocněním hlavy a krku stále překvapují neinformovaností a i se zjevnými varovnými příznaky onkologického postižení vyhledávají pomoc mnohdy až v pokročilých stadiích. Je tedy zřejmé, že stále nedosahujeme požadované efektivity na poli zejména primární a sekundární prevence. I když řadu cenných preventivních projektů přináší rozvoj moderních komunikačních technologií, není dosahována adekvátní informační úroveň v kvantitativní i kvalitativní složce cíleně v ohrožených skupinách.

Cíl:

Primární prevence – zahrnuje identifikaci a eliminaci známých i odhalování potenciálních rizikových faktorů. V případě nádorů v ORL oblasti je nezpochybnitelným rizikem kouření cigaret i doutníků, konzumace alkoholu a s narůstajícím počtem HPV pozitivních nádorů hltanu i rizikové sexuální chování. I přes intenzivní kampaně proti kouření a alkoholu nedosahujeme efektu a vzrůstá počet kuřáků, zejména v mladé populaci do 25 let. U mnoha mladých se kromě kouření setkáváme s alkoholovými excesy a rizikovým sexuálním chováním jako současně působící kombinací negativních faktorů, kterou si poté jako normální vzorec přenášejí i do dospělosti. Zhoršené sociální podmínky také nepřispívají k efektivitě preventivních programů, zejména s ohledem na prosazování zdravého životního stylu v jeho celém komplexu. Rozsáhlé možnosti šíření obrazové dokumentace může nemocným pomoci identifikovat případné rizikové změny, neměly by být utajeny ani drastické snímky nádorů a jejich následků. Sekundární prevence – znamená časné odhalení počátečních stadií onemocnění tak, aby bylo možné aplikovat co nejefektivnější terapeutické postupy. Zde stále vystupuje do popředí význam zkušeného praktického lékaře, který musí být schopen identifikovat zjevné i varovné příznaky v rámci onkologické bdělosti. Absolvování kvalitních preventivních prohlídek by se mělo stát pravidlem, které pacient sám vyžaduje. Terciární prevence – časné odhalení případné recidivy onemocnění má v rukou lékař sledující pacienta v rámci programů dispenzarizace po onkologické léčbě nádorů hlavy a krku společně s dobře edukovaným nemocným a jeho rodinou. Základem dispenzárních programů musí být jejich systematičnost a snadná aplikovatelnost, aby compliance nemocných byla co nejvyšší.

Závěr:

Onkologická prevence na všech jejích úrovních je bojový úkol s nutností strategie ofenzivního aktivního útoku. Absolutní vítězství očekávat nelze, nicméně jakýkoliv dílčí pokrok přináší pozitivní medicínské i ekonomické benefity.