Konference: 2009 XXXIII. Brněnské onkologické dny a XXIII. Konference pro sestry a laboranty
Kategorie: Zhoubné nádory plic a průdušek
Téma: I. Experimentální onkologie
Číslo abstraktu: 013
Autoři: RNDr. Marek Minárik, Ph.D.; prof. MUDr. Miloš Pešek, CSc.; Barbora Belšánová; RNDr. Lucie Benešová, Ph.D.
U nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC) je biologická léčba zaměřena na blokaci EGFR tyrosin-kinázové domény nízkomolekulárními agenty gefitinib a erlotinib. Největší efekt ve smyslu positivní odpovědi a délky přežití lze u obou preparátů pozorovat u pacientů s nádory vykazujícími patologickou aktivaci systému epidermálního růstového faktoru. Tato aktivace může nastat v důsledku několika jevů, z nichž nejvýznamnější jsou somatické mutace tyrosin-kinázové domény genu EGFR a nadměrná amplifikace (zmnožení) genu EGFR. Je pravděpodobné, že se vyšetřování těchto dvou EGFR defektů stane standardním postupem před podáním léčby.
V naší laboratoři jsme vyvinuli metodiku pro spolehlivé zjišťování EGFR mutací i amplifikací. První typ vyšetření je založen na denaturační čipové elektroforéze (separaci heteroduplexů v teplotním gradientu). Pro automatizované vysokokapacitní vyšetřování EGFR amplifikací jsme zavedli metodu Multiplex Ligand Probe Amplification (MLPA).
Tato práce byla podpořena grantem IGA MZČR č.
NR/9087
Datum přednesení příspěvku: 17. 4. 2009