Konference: 2014 XXXVIII. brněnské onkologické dny a XXVIII. konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky
Kategorie: Nádorová biologie/imunologie/genetika a buněčná terapie
Téma: XXVIII. Základní a aplikovaný výzkum v onkologii
Číslo abstraktu: 157
Autoři: Mgr. Magdalena Houdová Megová ; MUDr. Vladimíra Koudeláková (Palková); RNDr. Radek Trojanec, Ph.D.; MUDr. Ondřej Kalita, Ph.D.; Soňa Mlčochová; Miroslava Rabčanová; doc. MUDr. Marián Hajdúch, Ph.D.
Východiska:
V současné době je studium gliálních nádorů intenzivně zaměřeno na stanovení nejvhodnějších biomarkerů, které by jednak umožnily pochopení procesu gliogeneze a také poskytly nové možnosti cílené terapie nejmalignějších mozkových nádorů. IDH1 and IDH2 (isocitrátdehydrogenasa 1, resp. 2) mutace patří k nejslibnějším novým diagnostickým a prediktivním biomarkerům gliálních nádorů. U high-grade gliomů (grade III a IV) jsou IDH mutace spojovány s lepší prognózou onemocnění. Výsledkem neoenzymatické aktivity mutované IDH1/ 2 je produkce onkometabolitu D-2-hydroxyglutarátu (2HG). I přes nesrovnalosti mezi pozitivní prognostickou rolí IDH mutací a negativní úlohou 2HG v maligní transformaci je zřejmé, že jsou IDH mutace důležitým výzkumným cílem na poli personalizovaného přístupu k léčbě gliálních nádorů.
Soubor pacientů a metody:
Cílem naší práce byla identifikace mutací IDH1 R132H a IDH2 R172K pomocí nově navržené metody jednokrokové CADMA PCR (Competitive Amplification of Diff erentially Melting Amplicons) v souboru 140 pacientů (79 prim. glioblastom, 14 a. astrocytom, 13 dif. astrocytom, 11 sek. glioblastom, 8 a. oligoastrocytom, 4 oligoastrocytom, 3 pilocytární astrocytom, 3 ependymom, 3 a. ependymom, 2 oligodendrogliom, 2 a. oligodendrogliom). U pacientů byl současně vyšetřen status genů EGFR, p53, RB1, MDM2, CDKN2A, chromozomálních oblastí 1p, 19q a 10p pomocí fluorescenční in situ hybridizace. Pomocí metylačně specifické PCR byl stanoven metylační stav promotoru MGMT.
Výsledky:
105 pacientů bylo IDH1 R132H negativních, 35 bylo IDH1 R132H pozitivních. IDH1 R132H mutace byla nejčastěji nalezena u anaplastických astrocytomů, difuzních astrocytomů, anaplastických oligoastrocytomů a sekundárních glioblastomů oproti primárním glioblastomům, pilocytárním astrocytomům a ependymomům. IDH2 R172K mutace nebyla prokázána u žádného z vyšetřených gliálních nádorů. Spolu s mutací IDH1 R132H byla nejčastěji asociována kodelece 1p, 19q a naopak nejméně často amplifikace EGFR. Pacienti s IDH1 R132H mutací přežívali déle než nemutovaní.
Závěr:
Závěry vyšetření mutací IDH ve skupině gliálních nádorů pomocí nově zavedené metody CADMA PCR dobře korelovaly s výsledky mezinárodních studií.
Práce byla podpořena grantovými projekty: IGA MZČR NT13581, CZ.1.05/ 2.1.00/ 01.0030, IGA UP 2014_019.
Datum přednesení příspěvku: 24. 4. 2014
