NORMÁLNÍ JE NEKOUŘIT: edukační program pro výchovu žáků prvního stupně základních škol k nekouření

Kouření patří mezi nejrozšířenější toxikománie. Nikotin je droga s velkou potencí vyvolat fyzickou závislost: mechanismus účinků v nervových strukturách (vazba na speciální receptory s následnou indukcí různých neurotransmiterů a hormonů), a extrémně krátká doba mezi podnětem (vdechnutím nikotinu) a subjektivním vnímáním jeho působení je srovnatelná s obávanými „tvrdými“ drogami heroinem a kokainem. Sociální tolerance přispěla k tomu, že závislost na kouření má i další, behaviorální složku.
Většina – až 85% dospělých kuřáků - začala kouřit ve věku dětství a dospívání, takže vznik a rozvoj závislosti se pokládá všeobecně za pediatrický problém. Přestože jsou dostatečně známé škodlivé následky kouření pro zdraví, přesahuje rostoucí prevalence kuřáctví rozměr epidemií a stává se celosvětovou pandemií.
Léčba kuřácké závislosti je stejně obtížná jako léčba ostatních toxikománií, v jistém ohledu i svízelnější, neboť u kuřáků chybí asociální chování, které ostatním narkomanům obvykle společnost netoleruje. Svépomocí se ze závislosti vymaní v průměru jen asi 3% kuřáků, při asistenci odborníků a vhodné medikamentózní podpoře se úspěšnost zvýší zhruba desetinásobně.
Začátky kouření v mladém věku, kdy organismus nemá ještě dostatečně vyvinuté obranné a detoxikační mechanismy, je spojeno nejen se závažnějšími zdravotními následky (US Surg.General, 1994), ale i s rychlejším rozvojem závislosti. Kouřící adolescenti mají až šestnáctinásobně vyšší riziko, že budou kouřit i v dospělosti než jejich nekouřící vrstevníci (Chassin,1990). Proto se všeobecně pokládá za žádoucí zabránit vzniku kuřáckého chování. Pokud selhává rodina tím, že poskytuje dětem nevhodný příklad, spočívá primární prevence na školních programech a na státní podpoře atraktivních mimoškolních aktivit a legislativně-ekonomických opatřeních snižujících dostupnost a propagaci kuřiva.
Programy zaměřené na primární prevenci kouření u dětí musejí kromě poskytování adekvátních zdravotních poznatků zahrnovat především ovlivňování žádoucích postojů, které předurčují směr budoucího rozhodování o kuřáckém či nekuřáckém stylu života. S ohledem na významný tlak vrstevníků, který děti ve věku puberty a dospívání vnímají jako určující, je třeba, aby si také včas vytvořily dovednosti odmítnout nabídku cigarety či jiné drogy, a to několika způsoby používanými za různých okolností.
Vzhledem k tomu, že kuřáctví je proces, který se vyvíjí v několika stádiích. je vhodné zahájit cílenou primární prevenci už v době, kdy děti zatím vědomě kouření nevnímají, ale jsou pod vlivem kuřáků v jejich nejbližším okolí (rodiče, prarodiče, blízcí známí). Prezentace kuřáctví jako nevhodného, nežádoucího a nemoderního chování usnadní dětem jejich správnou orientaci v době, kdy začínají o kouření přemýšlet a vnímat dojmy, které v nich kouření vyvolává (stádium zvažování), ale i později ve fázi iniciační při prvních pokusech s cigaretou (Mayhew, 2000).
Při vývoji primárně preventivních programů v České republice jsme se nejprve zaměřili na nejvíce ohroženou populaci dětí ve věku 11 až 15 let v programu „Kouření a já“, který získal grantovou podporu MZ ČR, MŠMT ČR a Ligy proti rakovině. Záhy byly vytvořeny programy pro děti v mateřských školách: „My nechceme kouřit ani pasivně“ (OHS Blansko a Klatovy) a „My kouřit nebudeme a víme proč“ (Liga proti rakovině Praha). Oba druhy programů dávají možnosti dalšího tvůrčího doplňování a jsou úspěšně používány ve stovkách mateřských a základních škol v celé České republice.
Mezeru v edukačním působení na děti ve věkové kategorii 6 – 11 let by měl vyplnit program „Normální je nekouřit“, jehož vytvoření iniciovala Liga proti rakovině v Praze, která rovněž ekonomicky sponzoruje jeho pilotní etapy. Zpracování filosofie programu a konkrétní metodiky se ujali odborní pracovníci Pedagogické a Lékařské fakulty MU v Brně, kteří také s pomocí studentů Pedagogické fakulty MU ověřují metodiku v praxi na 12 základních školách v Brně a okolí.
Ve vybraných prvních třídách proběhla začátkem roku 2005 výuka 5 lekcí podle navržené metodiky, která bude ještě případně modifikována podle ohlasů lektorů, učitelů a rodičů do konečné podoby. Účinnost programu je hodnocena pomocí dotazníků jednak bezprostředně po skončení bloku lekcí, jednak po uplynutí dalších 4-5 měsíců a srovnávána se vstupními daty intervenované kohorty i s kontrolním souborem vrstevníků ze stejných škol, ale ze tříd, kde program není užíván. Vyšetřované údaje poskytnou informace i o expozici dětí pasivnímu kouření a faktorům ovlivňujícím začátky kouření v kuřáckých a nekuřáckých rodinách. Program bude usilovat i o aktivní spolupráci rodičů, pro něž byly již připraveny první informační letáky a bude vydána brožura.

Literatura:

1. US Dept. of Health and Human Services: Preventing tobacco use among youth people. A Report of Surgeon General, Atlanta, GA, 1994, 314 s.
   
   
2. Chassin L aj.: The natural history of cigarette smoking: predicting young-adult smoking outcomes from adolescent smoking patterns. Hlth Psychol, 9, 1990, s. 701-716
   
   
3. Mayhew KP aj.: Stages in the development of adolescent smoking. Drug and Alcohol Depend. 59, 2000, Suppl 1, s. S61-S81