NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY LÉČBY INHIBITORY AROMATÁZY A MOŽNOSTI JEJICH OVLIVNĚNÍ

Konference: 2015 XXXIX. Brněnské onkologické dny a XXIX. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: nežádoucí účinky

Téma: VII. Nežádoucí účinky protinádorové léčby

Číslo abstraktu: VII/ 134

Autoři: MUDr. Marta Krásenská

Východiska:

Hormonálně dependentní karcinom prsu představuje asi 75 % všech onemocnění, hormonoterapie je standardní součástí jeho léčby. Obecně je tolerována lépe než konvenční chemoterapie, avšak i její podání je zatíženo poměrně častým výskytem celého spektra nežádoucích účinků, které zhoršují adherenci pacientek k léčbě a nezřídka vedou k jejímu ukončení. Toto sdělení se chce věnovat zejména tzv. muskuloskeletálním symptomům, které provázejí méně často podání tamoxifenu a častěji léčbu inhibitory aromatázy. Bývá tak označován soubor příznaků, které často velmi významně snižují kvalitu života nemocných. Nejčastěji jde o symetrickou bolest kloubů (drobné ruční klouby, zápěstí, lokty, ramena, kyčle, kolena, ale také páteř), provázenou pocity ztuhlosti, typicky s maximem v ranních hodinách. Řadíme sem také syndrom karpálního tunelu a skákavý (lupavý) palec. V širším kontextu sem logicky patří také zvýšené riziko osteoporózy. Symptomy se rozvíjejí v řádu týdnů až měsíců po nasazení hormonoterapie a maxima dle literatury dosahují v šestém měsíci. Některé práce popisovaly lepší prognózu pacientek, u kterých se tyto příznaky objeví do tří měsíců od nasazení léčby. Nebyl pozorován zásadní rozdíl ve výskytu mezi jednotlivými inhibitory aromatázy (anastrozolem, letrozolem, exemestanem). Bolesti udává až polovina nemocných, riziko rozvoje zvyšuje již přítomná bolest nebo degenerativní onemocnění kloubů. Etiologicky se za důvod považuje nedostatek estrogenů, resp. jejich náhlý pokles, dobře je již popsán mechanizmus cytokiny zprostředkovaných artralgií (interleukin 1 a tumor necrosis factor alfa, interleukin 17). Při vyšetření ultrasonografií nebo magnetickou rezonancí je možné pozorovat změny šlach, tekutinu intraartikulárně a synovitidu. Při výskytu těchto obtíží je vhodné vyloučit zejména rozvoj revmatického onemocnění nebo infekci (např. boreliózu). Průběh je možné ovlivnit edukací pacientky, pravidelným cvičením, redukcí váhy u obézních nemocných. Doporučuje se výměna jednotlivých inhibitorů aromatázy mezi sebou nebo výměna na tamoxifen. Zkoumá se význam hypovitaminózy D a její substituce, kloubní výživy a nefarmakologických postupů, např. akupunktury. Mohou být podána také analgetika, kortikoidy nebo duloxetin.

Cíl:

Cílem sdělení je ukázat, jak je možné zlepšit adherenci pacientek k hormonální léčbě.

Závěr:

Součástí hormonoterapie pacientek s karcinomem prsu je management nežádoucích účinků, které ji provázejí.

Práce byla podpořena grantovým projektem MZ ČR – RVO (MOÚ, 00209805).

Datum přednesení příspěvku: 31. 3. 2015