NEŽÁDOUCÍ ÚČINEK JAKO VÝZNAMNÝ FAKTOR PŘI ROZHODOVÁNÍ O VÝBĚRU PREPARÁTU V LÉČBĚ METASTATICKÉHO KARCINOMU LEDVINY

V léčbě metastatického karcinomu ledviny se v minulosti uplatňovala imunoterapie nebo systémová chemoterapie. Základem terapie se v současné době stala cílená léčba. Pro terapii nemocných s dobrou a střední prognózou jsou doporučeny k použití pro I. linii sunitinib, bevacizumab, pazopanib nebo sorafenib. Při výběru preparátu je potřeba se řídit také klinickým stavem, přidruženými nemocemi a věkem pacienta. Velmi významnou pomůckou při výběru nám může být porovnání nežádoucích účinků jednotlivých preparátů. Léčba sunitinibem je provázená kardiotoxicitou, hemoragií, únavou, poruchami renálních funkcí, hematologickou toxicitou, poruchou funkce štítné žlázy. U sorafenibu je to kardiotoxicita, hemoragie, astenie, hematologická toxicita, porucha funkce štítné žlázy. Nežádoucí účinky pazopanibu jsou kromě již zmiňovaných také hepatotoxicta. Léčbu bevacizumabem provází zejména kardiotoxicita, hemoragie, únava/ astenie, zhoršení renálních funkcí a hematologická toxicita. Komplikace provázející léčbu jednotlivými preparáty s ohledem na komorbidity a osobní anamnézu léčených jsou zásadním faktorem pro rozhodování o výběru. Prezentace uceleně představí procentuální zastoupení nežádoucích účinků a umožní jejich porovnání mezi jednotlivými preparáty.