Neoadjuvantní systémová léčba karcinomu prsu a její vliv na indikaci adjuvantní radioterapie

Zvýšené užívání neoadjuvantní chemoterapie event. kombinace s biologickou léčbou event. neadjuvantní hormonální léčba přinášejí řadu nových otázek týkajících se optimální pooperační terapie. K výhodám neoadjuvantní terapie patří zejména možnost provedení prs záchovného výkonu u většího podílu pacientek, hodnocení chemosenzitivity nebo hormonální senzitivity in vivo, a včasně zahájená systémová léčba. Významná odpověď na neadjuvantní léčbu nebo dokonce dosažení patologické kompletní remise je příznivým prognostickým faktorem.

Adjuvantní RT je indikována vždy po parciálním výkonu. Po mastektomii je indikována radioterapie na oblast hrudní stěny a svodné lymfatické oblasti v případě stádia III, a pokud byly histologicky pozitivní uzliny před chemoterapií. I přes kompletní patologickou odpověď po mastektomii bylo pozorováno 33% riziko vzniku lokální recidivy. U pacientek stádia II s negativnímu lymfatickými uzlinami jsou nutné další studie. U pacientek po neoadjuvantní chemoterapii s nálezem postižení uzlin při disekci axily se radioterapie spíše doporučuje i při postižení 1 – 3 uzlin.

Přes šetřící operační výkon po předchozím zmenšení tumoru je spojen s vyšším rizikem recidiv v porovnání s primárním prs šetřícím výkonem pro malý tumor. Navýšení dávky na lůžko tumoru pomocí brachyterapie může lokální kontrolu zlepšit.