NEOADJUVANTNÍ KONKOMITANTNÍ RADIOCHEMOTERAPIE V LÉČBĚ KARCINOMU REKTA

Úvod:

Neoadjuvantní konkomitantní radiochemoterapie u karcinomu rekta je již léta standardním terapeutickým algoritmem. Regrese tumoru umožňuje chirur­govi redukci distální resekční linie, a rozšiřuje tak možnosti kontinentních operací. Výrazná regrese u některých tumorů usnadňuje miniinvazivní výkony, při nichž je manipulace se střevem u objemných nádorů mnohdy obtížná.

Pacienti a metody:

V našem souboru je uvedeno 200 pacientů, u nichž byla provedena nízká přední resekce nebo abdominoperineální amputace rekta pro karcinom. 100 pacientů bylo operováno klasicky, dalších 100 pacientů asistovaně roboticky meto­dou da Vinci. Výběr metody byl proveden dle požadavků pacientů. Byl porovnáván operační čas u pacientů bez nebo s neoadjuvantní RTCHT, u kterých byla pro­vedena nízká přední resekce nebo abdominoperineální amputace rekta. Současně je uvedena krátká kazuistika pacienta, u nějž došlo ke kompletní remisi tumoru po neoadjuvanci, ale na jeho přání mu byla provedena nízká přední resekce rekta.

Výsledky:

V obou souborech nedošlo k významnějším rozdílům v operačních časech u pacientů s nebo bez neoadjuvance. U pacientů s neoadjuvantní radiochemoterapií byl zaznamenán nižší počet LU v preparátu. U pacienta s kompletní remisí tumoru po neoadjuvanci bylo v definitivním preparátu zastiženo reziduum tumoru.

Závěr:

Neoadjuvantní radiochemoterapie u karcinomu rekta nevede k prodloužení operačních časů ani k vyšším krevním ztrátám. Otázkou zůstává, zda z neoadjuvantní RTCHT profitují pacienti primárně indikovaní k amputačnímu výkonu. Problematickou skupinou se nám jeví pacienti, u nichž došlo ke kompletní remisi a event. reziduum tumoru není běžnými metodami detekovatelné.