Konference: 2011 16. ročník odborného sympózia na téma Onkologie v gynekologii a mammologii
Kategorie: Zhoubné gynekologické nádory
Téma: Ca cervicis uteri a ca ovaria
Číslo abstraktu: 030
Autoři: MUDr. Libor Ševčík, Ph.D.; MUDr. Jaroslav Klát, Ph.D.; MUDr. Petar Gráf; MUDr. Zdenka Jalůvková; MUDr. Otakar Kraft, Ph.D., MBA; MUDr. Radoslava Tomanová
Předneseno pod názvem: Neoadjuvantní chemoterapie a lymfatické
mapování u karcinomu děložního hrdla stádia FIGO IB2.
Karcinom děložního hrdla stádia FIGO IB2 je prognosticky závažné onemocnění, u něhož se většinou nevyhneme kombinaci léčebných modalit. Z léčebných možností přicházejí v úvahu radikální chirurgická léčba s nebo bez neoadjuvantní chemoterapie (NAC), anebo primární léčba radiační, většinou s chemopotenciací.
Cíl studie: Cílem naší retrospektivní studie bylo analyzovat účinnost NAC u pacientek s karcinomem děložního hrdla stádia FIGO IB2 podstupujících radikální chirurgickou léčbu a léčebné výsledky s ohledem na rizikové faktory nádoru a modalitu adjuvantní léčby. Dalším cílem naší studie bylo vyhodnocení konceptu lymfatického mapování u těchto pacientek.
Soubor a metodika: Od května 2003 do dubna 2009 bylo do studie zařazeno 32 pacientek s lokálně pokročilým stádiem karcinomu děložního hrdla. Všechny pacientky podstoupily ultrasonografické vyšetření před a po aplikaci NAC s následnou radikální chirurgickou léčbou v radikalitě PIVER III s pelvickou, event. suprapelvickou lymfadenektomií. NAC byla aplikována v dose density režimu, 3 cykly v desetidenních intervalech, u spinocelulárního karcinomu ifosfamid 1,75g/m2 + cisplatina 75 mg/m2, u adenokarcinomu adriamycin 50/m2 + cisplatina 75/m2. Adjuvantní léčba byla indikována po stanovení histopatologického stádia nemoci a po vyhodnocení rizikových prognostických faktorů. Byla stanovena účinnost a toxicita chemoterapie, dále byly vyhodnoceny intervaly bez přítomnosti nemoci, tříleté, pětileté a celkové přežití pacientek. U 31 pacientek bylo provedeno lymfatické mapování s detekcí, exstirpací a ultramikrostagingovým vyšetřením sentinelových lymfatických uzlin (SLN). U lymfatického mapování byla vyhodnocena úspěšnost detekce na pacientku a stranu, byla stanovena senzitivita, specificita, prediktivní hodnoty, přesnost a falešná negativita ve vztahu k definitivnímu histopatologickému stavu LN.
Výsledky: Celková míra odpovědi NAC byla 93,7% (CR 15,60%, PR 78,60%, SD 6,25%, PD 0%). Hematologická toxicita chemoterapie III-IV stupně byla v červené řadě u 6 pacientek (18,75%), v bílé řadě u 17 pacientek (53,13%) a v trombocytární řadě u 12 pacientek (37,5%). Tříleté přežití pacientek bylo 72%, pětileté přežití 60% a celkové přežití 78%.
Lymfogenní šíření nádoru bylo prokázáno u 17 pacientek (53,1%), u 3 pacientek se jednalo pouze o postižení SLN, u 6 pacientek byly pozitivní SLN i LN, u 8 pacientek byly pozitivní LN a SLN se nedetekovaly. Úspěšnost detekce SLN na pacientku byla 80,65%, úspěšnost na stranu 70,97%. Stranově specifikovaná senzitivita (SEN), specificita (SPE), pozitivní prediktivní hodnota (PPV), negativní prediktivní hodnota (NPV) a přesnost (ACC) detekce SLN byla 80,0%, 100%, 100%, 88,23% a 90,0%. Falešná negativita byla prokázána u dvou pacientek (12,5%).
Adjuvantní radioterapie byla aplikována u 14 pacientek (43,7%), u 12 pacientek pro pozitivitu LN, u 2 pacientek pro pozitivní resekční linii, adjuvantní chemoterapie byla aplikována u 14 pacientek (43,7%), 4 pacientky (12,6%) byly bez adjuvantní léčby.
Progrese nemoci a úmrtí pacientek v souvislosti s progresí byla zjištěna u 7 pacientek (21 %). Nejvýznamnějšími prognostickými faktory byl nízký stupeň diferenciace nádoru, vícečetná a oboustranná pozitivita LN.
Závěr: NAC představuje účinnou léčebnou modalitu, umožňující provedení chirurgické léčby v dostatečné radikalitě. NAC umožní snížením rizikových prognostických faktorů selekci pacientek, u nichž není nutno indikovat adjuvantní radioterapii bez ovlivnění onkologických výsledků a se snížením morbidity způsobené radiační léčbou. Vysoký podíl pacientek s pozitivitou LN, nízká míra detekce SLN a vysoká míra FN neumožňují, dle našeho názoru, zařazení konceptu lymfatického mapování do diagnosticko-terapeutického algoritmu léčby lokálně pokročilých nádorů děložního hrdla.
Karcinom děložního hrdla stádia FIGO IB2 je prognosticky závažné onemocnění, u něhož se většinou nevyhneme kombinaci léčebných modalit. Z léčebných možností přicházejí v úvahu radikální chirurgická léčba s nebo bez neoadjuvantní chemoterapie (NAC), anebo primární léčba radiační, většinou s chemopotenciací.
Cíl studie: Cílem naší retrospektivní studie bylo analyzovat účinnost NAC u pacientek s karcinomem děložního hrdla stádia FIGO IB2 podstupujících radikální chirurgickou léčbu a léčebné výsledky s ohledem na rizikové faktory nádoru a modalitu adjuvantní léčby. Dalším cílem naší studie bylo vyhodnocení konceptu lymfatického mapování u těchto pacientek.
Soubor a metodika: Od května 2003 do dubna 2009 bylo do studie zařazeno 32 pacientek s lokálně pokročilým stádiem karcinomu děložního hrdla. Všechny pacientky podstoupily ultrasonografické vyšetření před a po aplikaci NAC s následnou radikální chirurgickou léčbou v radikalitě PIVER III s pelvickou, event. suprapelvickou lymfadenektomií. NAC byla aplikována v dose density režimu, 3 cykly v desetidenních intervalech, u spinocelulárního karcinomu ifosfamid 1,75g/m2 + cisplatina 75 mg/m2, u adenokarcinomu adriamycin 50/m2 + cisplatina 75/m2. Adjuvantní léčba byla indikována po stanovení histopatologického stádia nemoci a po vyhodnocení rizikových prognostických faktorů. Byla stanovena účinnost a toxicita chemoterapie, dále byly vyhodnoceny intervaly bez přítomnosti nemoci, tříleté, pětileté a celkové přežití pacientek. U 31 pacientek bylo provedeno lymfatické mapování s detekcí, exstirpací a ultramikrostagingovým vyšetřením sentinelových lymfatických uzlin (SLN). U lymfatického mapování byla vyhodnocena úspěšnost detekce na pacientku a stranu, byla stanovena senzitivita, specificita, prediktivní hodnoty, přesnost a falešná negativita ve vztahu k definitivnímu histopatologickému stavu LN.
Výsledky: Celková míra odpovědi NAC byla 93,7% (CR 15,60%, PR 78,60%, SD 6,25%, PD 0%). Hematologická toxicita chemoterapie III-IV stupně byla v červené řadě u 6 pacientek (18,75%), v bílé řadě u 17 pacientek (53,13%) a v trombocytární řadě u 12 pacientek (37,5%). Tříleté přežití pacientek bylo 72%, pětileté přežití 60% a celkové přežití 78%.
Lymfogenní šíření nádoru bylo prokázáno u 17 pacientek (53,1%), u 3 pacientek se jednalo pouze o postižení SLN, u 6 pacientek byly pozitivní SLN i LN, u 8 pacientek byly pozitivní LN a SLN se nedetekovaly. Úspěšnost detekce SLN na pacientku byla 80,65%, úspěšnost na stranu 70,97%. Stranově specifikovaná senzitivita (SEN), specificita (SPE), pozitivní prediktivní hodnota (PPV), negativní prediktivní hodnota (NPV) a přesnost (ACC) detekce SLN byla 80,0%, 100%, 100%, 88,23% a 90,0%. Falešná negativita byla prokázána u dvou pacientek (12,5%).
Adjuvantní radioterapie byla aplikována u 14 pacientek (43,7%), u 12 pacientek pro pozitivitu LN, u 2 pacientek pro pozitivní resekční linii, adjuvantní chemoterapie byla aplikována u 14 pacientek (43,7%), 4 pacientky (12,6%) byly bez adjuvantní léčby.
Progrese nemoci a úmrtí pacientek v souvislosti s progresí byla zjištěna u 7 pacientek (21 %). Nejvýznamnějšími prognostickými faktory byl nízký stupeň diferenciace nádoru, vícečetná a oboustranná pozitivita LN.
Závěr: NAC představuje účinnou léčebnou modalitu, umožňující provedení chirurgické léčby v dostatečné radikalitě. NAC umožní snížením rizikových prognostických faktorů selekci pacientek, u nichž není nutno indikovat adjuvantní radioterapii bez ovlivnění onkologických výsledků a se snížením morbidity způsobené radiační léčbou. Vysoký podíl pacientek s pozitivitou LN, nízká míra detekce SLN a vysoká míra FN neumožňují, dle našeho názoru, zařazení konceptu lymfatického mapování do diagnosticko-terapeutického algoritmu léčby lokálně pokročilých nádorů děložního hrdla.
Datum přednesení příspěvku: 8. 1. 2011
