Konference: 2010 XXXIV. Brněnské onkologické dny a XXIV. Konference pro sestry a laboranty
Kategorie: Epidemiologie nádorů a Národní onkologický registr ČR
Téma: Onkologická informatika a Národní onkologický registr
Číslo abstraktu: 117
Autoři: MUDr. Otakar Bednařík, CSc.; prof. MUDr. Jiří Mayer, CSc.; MUDr. Lenka Ostřížková; MUDr. Dagmar Brančíková, Ph.D.
FN Brno je nemocnicí, ve které jsou léčeny stovky pacientů se solidními tumory a hematologickými malignitami (jak dospělí, tak pediatričtí), kde jsou rovněž k dispozici špičkové laboratoře provádějící velmi rychlou diagnostiku i vysoce specifické vyšetřovací metody.
Součástí FN Brno je také rozsáhlé radiodiagnostické pracoviště, které provádí celou šíři zobrazovacích vyšetření včetně invazivních vyšetření a léčebných zákroků. Nově bylo otevřeno endoskopické centrum.
Tyto skutečnosti předurčují FN Brno ke špičkovému a komplexnímu přístupu v péči o onkologicky nemocné. Nedílnou součástí tohoto přístupu je práce s onkologickými daty.
Tyto údaje jsou nezbytné pro určení a plánování nákladů na zdravotní péči o onkologicky nemocné - jak na úrovni státu, tak na úrovni regionální - působnosti komplexních onkologických center, tak také na úrovni jednotlivých zdravotnických zařízení.
Péče o onkologicky nemocné je velmi nákladná - velké prostředky ze zdravotního pojištění jsou poskytovány na léčbu cytostatiky, na biologickou léčbu v komplexních onkologických centrech, ale také na podpůrnou léčbu komplikací. Nemalé prostředky jsou určeny na screening a depistáž onkologických onemocnění.
Autoři ve svém sdělení podávají informaci o nemocničním registru onkologicky nemocných ve FN Brno. Ten poskytuje data jak směrem k NOR, tak k hodnocení péče a výsledkům léčby onkologicky nemocných ve FN Brno. V naší nemocnici pracuje mezioborová pracovní skupina pro sběr onkologických dat. Byla ustavena v souladu s Organizačním řádem Fakultní nemocnice Brno a na její práci se kromě onkologů podílí zástupci klinických a diagnostických pracovišť naší nemocnice, a také pracovníci oddělení informatiky.
Autoři hodnotí a analyzují klady a zápory zavedení nemocničního registru. Mezi záporné faktory patří personální náročnost výše uvedených činností - nutnost náboru patřičného počtu pracovníků se zdravotním vzděláním pro sběr onkologických dat, kteří pracují jak na údajích pro NOR, tak pro jednotlivá klinická pracoviště. Tito pracovníci musí být v úzkém kontaktu s klinickými pracovišti, údaje analyzovat, třídit, odstraňovat chyby. Je to práce těžká, časově i materiálně náročná. Vyžaduje kvalitní nemocniční informační systém a v optimálním případě parametrickou dokumentaci onkologického pacienta. Tato práce přináší však důležité výsledky - jak pro nemocnici, která na jejich základě dokáže deklarovat svoje vlastní léčebné výsledky u onkologicky nemocných a u jednotlivých diagnóz - ty se týkají nejen přežití nemocných, ale také léčebných způsobů a jejich komplikací, a také ekonomické náročnosti léčby. Tak také pro NOR. Zvyšuje se kvalita a validita jednotlivých hlášení. Zvyšuje se také ´hlásitenost´ jednotlivých případů.
Autoři v závěru jednoznačně zdůrazňují nutnost sběru onkologických dat. Nejen na úrovni celostátní (NOR), ale také na úrovni regionální a na úrovni jednotlivých zdravotnických zařízení. Tyto údaje jsou nutné jak vzhledem k prezentaci výsledků naší péče ve světě, tak k plánování finančních zdrojů na zdravotní péči a pro hodnocení vlastní práce. Tato data poskytují přehled o onkologické péči na úrovni našeho zdravotnického zařízení, což je důležité jak pro zprávy zřizovateli, tak pro nemonici samotnou, stejně tak pro poskytovatele zdravotní péče i pro jednotlivé lékaře a pacienty.
Datum přednesení příspěvku: 23. 4. 2010